Vláda Andreje Babiše se zjevně dostává „do tempa“. V rychlém sledu předkládá změny v zákonech i reorganizaci dosavadní vládní agendy. Podle kritiků nicméně bez dostatečné konzultace s odborníky a bez jasné představy dopadů takových kroků.
To se opět ukázalo tento týden po krachu jednání o přesunu vládních agend pod vybraná ministerstva. Předseda vlády tak čelí dalšímu problému, který si nepřál a který pro něj může mít zcela konkrétní a neblahé dopady.
Hlavní roli v tomto případě hraje vedoucí kanceláře Úřadu vlády a Babišova dlouholetá blízká spolupracovnice Tünde Bartha. Byla to totiž ona, kdo nedávno přišel s návrhem, že je potřeba od 1. července letošního roku přesunout agendy lidských práv, ochrany menšin, rovného zacházení, prevence násilí, rovnosti žen a mužů a další z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva.
A zatímco kvůli chystané vládní novele zákona o veřejnoprávních médiích před časem vstoupili do stávkové pohotovosti zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu, nyní ohlásily na 1. června výstražnou stávku s názvem „O nás bez nás“ i Asociace poskytovatelů adiktologických služeb a adiktologická sekce Asociace poskytovatelů sociálních služeb.
Bartha prý agendu řešit nechce
Tünde Bartha ve čtvrtek novinářům potvrdila, že se jedná o její iniciativu, jejíž důvody Babišovi dostatečně vysvětlila. A společně s premiérem zřejmě obešla i vlivné členy hnutí ANO. Tvrdí přitom, že fungování jednotlivých agend po reorganizaci bude efektivnější a jejich nadresortnost navíc prý zůstává nadále v platnosti, protože radám dál bude předsedat přímo premiér.
Smyslem navrhovaného opatření nicméně podle zákulisních informací, které má Aktuálně.cz k dispozici, není ani tolik zmiňovaná potřeba vyšší efektivity, nýbrž prostě to, že se šéfce Úřadu vlády zmíněné agendy nechce řešit. Pro premiéra navíc nepředstavují tato témata prioritu.
Problém je nicméně v tom, že svůj návrh Bartha ani Babiš s nikým dopředu nekonzultovali a premiér jej přinesl na jednání vlády, aniž to dopředu avizoval. „Kdybychom to konzultovali, neudělali bychom to nikdy,“ argumentovala Bartha pro Deník N.
Zástupci a zástupkyně lidskoprávních rad nicméně premiérovi zaslali dopis, v němž se proti plánu vymezili.
Odborníci protestují
„Vnímáme, že jde o systémový zásah do způsobu, jakým stát zajišťuje potřeby obyvatel a ochranu lidských práv, rovné zacházení, rovnost žen a mužů, práva osob se zdravotním postižením, práva dětí, romské záležitosti, práva menšin včetně LGBTQ+, prevenci násilí, duševní zdraví a jiné,“ píše se v dokumentu, který podepsalo přes šedesát expertů v daných oblastech.
Právě ukotvení těchto agend na Úřadu vlády podle nich umožňuje, aby ve státní správě existovalo místo, které sleduje komplexně a efektivně tvorbu a dopady příslušných vládních politik s ohledem na lidská práva, připomínkuje legislativu napříč ministerstvy pohledem shora, vytváří expertní zázemí, podporuje implementaci strategických priorit, koordinuje činnost poradních orgánů vlády a prostor pro spolupráci mezi státem, odbornou veřejností a občanskou společností.
Podobná slova experti zopakovali premiérovi také na středeční schůzce, která ovšem skončila krachem a mnozí odborníci ji na protest opustili. Později ji komentovali slovy, že jednání bylo nedůstojné. Jiní jej označili za „šaškárnu“ nebo „absurdní divadlo“.
Byť premiér bude skoro jistě spoléhat na odpor části voličů k neziskovému sektoru, fakticky tyto organizace mnohdy suplují nefunkční stát. Navíc se může postupem času ukázat – a experti před tím varují už nyní – že namísto zlepšení situace vláda docílí přesně opačného scénáře.
Hrozba u závislých
Plán Babišova kabinetu spočívá například v tom, že se protidrogová politika přesune pod resort zdravotnictví. Nicméně například Matěj Hollan z Asociace poskytovatelů adiktologických služeb se obává, že to může v praxi skončit tragickými osudy.
„Ministerstvo zdravotnictví nerozumí principům substituční léčby a obecně nesouhlasí s přístupem harm reduction – předcházení rizik,“ uvedl Hollan pro Aktuálně.cz. Dle svých slov byl u několika diskusí, kdy se proti této strategii lidé z ministerstva ohrazovali v tom smyslu, že s tím, co poskytovatelé adiktologických služeb dělají, nesouhlasí.
„Přitom substituční léčba je to jediné, čím lze skutečně účinně zamezovat operování drogových mafií. Pokud máme heroinové uživatele na substituci, nemusí krást, aby měli na dávku od dealera – tedy od mafie,“ vysvětluje Hollan.
„Heroin naštěstí už přes dvacet let substituován je, pervitin ale bohužel stále ne, protože to blokuje ministerstvo zdravotnictví,“ vysvětluje odborník. Pervitin přitom dlouhodobě patří k nejproblémovějším a nejrozšířenějším drogám u nás.
Na trh s pervitinem a pervitinem cílí ruská mafie
„Při českém ‚domácím vaření‘ to takový problém není, ale když víme, že nově chce po heroinovém a kokainovém trhu ovládnout ruská mafie i trh s amfetaminy, kam pervitin spadá, je substituční léčba jediný způsob, jak tomu lze zabránit,“ upozorňuje.
Hollan zdůrazňuje, že se na preventivní strategii již začalo pracovat, přesun agendy pod ministerstvo ale podle něj může vystavit celému projektu stopku.
„Substituce taky rozhodne o tom, jestli nás zavalí, nebo nezavalí fentanyl. Pokud zde náhrada masivně poskytována nebude, zažijeme ‚zombie města‘, stejně jako je zažívají v USA,“ obává se Hollan, který byl rovněž jedním z expertů, kteří se účastnili středeční schůzky na Úřadu vlády, na protest ji ale opustil předčasně.
„Ministerstvo zdravotnictví je též spolu s Národní protidrogovou centrálou Jakuba Frydrycha rigidně prohibiční instituce. Loňské přijetí novely trestního zákoníku, která zmírňovala tresty za konopí, se snažili společně zastavit,“ pokračuje.
„Zmatený myslivec Babiš“
Pokud tedy vláda svůj záměr prosadí, bude to mít zcela praktické dopady, které se dotknou i těch voličů a jejich rodin, kteří vládu jinak podporují. „Je to zjevně nepromyšlené, ale pokud Babiš nesáhl k razantním krokům vůči ministru Otovi Klempířovi či ministryni Zuzaně Mrázové, určitě s tím nelze počítat v případě jeho pravé ruky a jednoho z mála lidí, jimž zřejmě věří,“ hodnotí krok politolog Ladislav Cabada.
„Nejen Babiš ale i někteří další ministři dělají či chtějí dělat radikální kroky, často bez většího promyšlení či zvážení jejich důsledků. Až po jejich oznámení zjišťují, k čemu to vlastně povede. Jako dobrý jiný příklad lze zmínit naprostou zmatenost návrhu ministra kultury, jak změnit podobu veřejnoprávních médií,“ připomíná politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Podle něj je ale dobré také říci, že chaotičnost a nepromýšlení dopadů nepanují na všech vládních resortech. „Například u ministerstva školství je patrné, že představa, co a jak chce ministr měnit, je poměrně jasná,“ upozorňuje.
„Při srážce s protesty a odporem to ale také může vést k velkým korekcím původních záměrů. Nemáme tak politický ‚parní válec‘, který chce promyšlené změny, ale spíše zmateného myslivce, který občas vystřelí, aniž ví přesně, na co, a když zjistí, co trefil, lekne se,“ dodává politolog.
Andrej Babiš přitom své kroky zpravidla opírá o praktické, případně kýžené efektivní ekonomické fungování.
„Babiš po vstupu do politiky jako jeden z klíčových principů vládnutí zdůrazňuje efektivitu ve smyslu racionalizace rozhodovacích procesů, nebo s ohledem na finanční racionalitu a úspory,“ všímá si Cabada. Jako příklad zmiňuje zánik některých ministerstev existujících za předchozí vlády nebo snižování stavů úřednických pozic na Úřadu vlády a ministerstvech.
Upozorňuje ale současně na rozpor. „Jedna věc je totiž rétorika premiéra, zcela jinou ale fakt, že vláda zřídila postradatelné ministerstvo (pro sport, prevenci a zdraví, pozn. red.) pro Borise Šťastného,“ zdůrazňuje Cabada. Za zmínku podle něj stojí i současná exploze počtu vládních zmocněnců. „Na obojím můžeme směle ukázat, že slova a činy se ani u premiéra a jeho vlády příliš nepotkávají,“ dodává politolog.
„Celkově bych řekl, že postupy současné vlády včetně premiéra jsou velmi často chaotické. To může vyrůstat z povahy či nezkušenosti některých ministrů, ale také z toho, že zcela chybí otevřená diskuse s relevantními partnery,“ uzavírá Cabada s tím, že o něco takového výrazná část členů vlády zřejmě nestojí.
