Výroky ruské hlavy státu zazněly na poradě věnované bezpečnosti zářijových voleb. Putin uvedl, že Ukrajina „stále častěji útočí na civilní infrastrukturu“ a přechází k „otevřeně teroristickým metodám“. Podle něj jde o reakci na vývoj na frontě, kde se Kyjevu nedaří zastavit postup ruských sil.
Mohlo by vás zajímat: Finský prezident Stubb drsně zkritizoval Vladimira Putina
Současně ale přibývá ukrajinských úderů na cíle v ruském zázemí i na okupovaných územích. V noci z 27. na 28. dubna zasáhly bezpilotní prostředky speciálních jednotek skladovací prostor operačně-taktických raketových systémů Iskander na okupovaném Krymu.
Zasažený objekt se nacházel poblíž obce Ovražky, asi 40 kilometrů východně od Simferopolu. Podle dostupných informací šlo o bývalou raketovou základnu, kde byla ukryta technika využívaná k útokům na ukrajinské území. Právě z této lokality byly opakovaně zaznamenány odpaly raket směrem na frontu i do zásobovacích oblastí.
Raketové systémy Iskander patří mezi klíčové prostředky ruských úderů. Díky své schopnosti zasahovat cíle během několika minut představují významný nástroj tlaku na ukrajinská města i infrastrukturu. Jejich vyřazení tak může mít přímý dopad na schopnost Ruska vést další útoky.
Snaha o finanční kolaps Ruska
Vedle toho Ukrajina pokračuje i v zásazích energetické infrastruktury na ruském území. Drony v posledních týdnech opakovaně zasáhly ropnou rafinerii v Tuapse, kde vypukly rozsáhlé požáry a úřady vyhlásily stav nouze.
Nově ukrajinská tajná služba SBU oznámila zásah přečerpávací stanice ropy v ruském Permu, vzdáleném zhruba 1500 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle šéfa SBU Jevhena Chmary po útoku vypukl rozsáhlý požár, který zasáhl většinu skladovacích nádrží. Zařízení patří společnosti Transněfť a představuje důležitý uzel pro přepravu ropy do více směrů včetně místních rafinerií.
Na zásah reagoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že jde o „novou fázi“ využití dalekonosných úderů a že Ukrajina bude jejich dosah dále prodlužovat. Podle něj mají tyto operace omezit ruský vojenský průmysl, logistiku i export ropy.
„Výsledky jsou zřejmé každému. Je rovněž každému jasné, že Rusko musí tuto válku ukončit. Je čas přikročit k diplomacii a toto je signál, který by měla Moskva slyšet,“ dodal Zelenskyj.
O dalších útocích informovaly i ruské zdroje. Podle telegramového kanálu Astra mohly být zasaženy také objekty v Orenburské oblasti u hranic s Kazachstánem, kde se nachází důležitá rafinerie zásobující region Uralu a Povolží.
Snaha o eskalaci a „teror“
Právě tyto útoky Moskva označuje za důkaz eskalace. Putin varoval, že zásahy energetických objektů mohou mít vážné ekologické dopady, a obvinil Kyjev, že se snaží „terorem“ ovlivnit vývoj konfliktu. Jeho slova citovala ruská agentura TASS.
Ukrajinská strana naopak tvrdí, že jde o legitimní součást obrany proti zemi, která okupuje část jejího území. Energetická infrastruktura i vojenské základny podle Kyjeva představují klíčové prvky, které umožňují Rusku pokračovat ve válce.
Současný vývoj tak ukazuje, že konflikt se stále více přesouvá i mimo přímou frontovou linii. Terčem se stávají nejen vojenské objekty, ale i infrastruktura, která zajišťuje logistiku a financování války.
