Záběr vznikl během rozsáhlého ruského útoku v noci na 10. září. Rusko tehdy podle ukrajinského letectva vyslalo proti Ukrajině 149 dronů a dalších bezpilotních prostředků. Ukrajinci jich 128 zničili nebo potlačili.
Na fotografii je vidět jeden z momentů, které ukazují, k čemu jsou dnes ukrajinské F-16 skutečně využívány. Tentokrát pilot proti Geranu nepoužil raketu, ale 20milimetrový kanon zabudovaný v letounu. V době, kdy Rusko podniká masivní vzdušné útoky, tak může šetřit cennou munici pro složitější cíle. Jenže právě tento působivý snímek zároveň ukazuje limity současného ukrajinského letectva.
F-16 samy o sobě nestačí
Ukrajina dostala především starší evropské F-16AM/BM, které prošly modernizací. Stále jde o schopné stroje, nejsou ale totožné s nejnovějšími verzemi F-16. Ty mají modernější radar, elektroniku, datové propojení a další systémy, které pilotovi umožňují lépe sledovat a vyhodnocovat situaci na bojišti.
A ukrajinský pilot toho musí zvládnout opravdu hodně. Drony, střely s plochou dráhou letu, ruské stíhačky, protivzdušná obrana i elektronické rušení.
Nejen technika
Nejde navíc jen o to, kolik stíhaček má Ukrajina na letišti. Potřebuje také piloty a techniky, náhradní díly, zbraně, chráněná letiště, průzkumné prostředky a hlavně systémy, které všechny informace propojí. Teprve dohromady z toho vzniká skutečná letecká síla.
Západní pomoc se proto postupně posouvá od samotných dodávek stíhaček k budování celého systému. Vedle F-16 do něj mají zapadat také francouzské Mirage 2000 a švédské Gripeny, stejně jako výcvik, logistika, munice nebo moderní systémy velení a průzkumu.
Fotografie sestřeleného Geranu tak může být symbolem první etapy. Ukrajinská F-16 už dnes dokáže ruský stroj z nebe dostat. Daleko větší otázkou ale je, zda se z těchto jednotlivých úspěchů podaří vybudovat letectvo, které bude schopné dlouhodobě chránit ukrajinské nebe.