„Znovu to letí. Proč nás vůbec bombardují? Kde je protivzdušná obrana?“ křičí ve videu na sociálních sítích ženský hlas. V pozadí je slyšet zvuk výbuchů a ručních zbraní, kterými se vojáci a další ozbrojený personál snaží sestřelit drony.
Obyvatelka zhruba čtrnáctimilionové Moskvy z videa si pomalu musí zvykat na to, že její životní podmínky se kvůli takzvané speciální vojenské operaci – jak Rusové nazývají válku na Ukrajině – začínají měnit.
Hlavní ruské město je sice vybaveno několika úrovněmi protivzdušné obrany, ale jak nedávno prozradil v pořadu Spotlight News bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský, ani ta nejlepší nezachytí všechno.
„Tohle je problém, který není snadno řešitelný, protože těch systémů není neomezené množství. Pokud by se jich vyrábělo více, tak to je na úkor výroby něčeho jiného. Každý systém dislokovaný na ochranu ropné infrastruktury nemůže být dislokován na ochranu měst, průmyslových cílů či jiných závodů zpracovávajících materiály, které jsou důležité pro obranný průmysl. A také nemohou chránit strategické nebo operační cíle v týlu fronty, jako jsou velitelská střediska, zásobovací uzly ani frontové jednotky,“ komentoval tehdy Bahenský.
A Ukrajinci v posledních dnech – a nejvíce ve čtvrtek – na Moskvu vyslali stovky dronů, z nichž některé zasáhly své cíle, a další škody způsobili sami Rusové, když se je snažili sestřelit.
Epická reakce od Kremlu nepřišla
„Bljať, to je epické,“ směje se muž na silnici, zatímco za ním je vidět kouř. „Sakra, hoří celá Moskva. Všechny továrny hoří, odjíždím odsud, sakra,“ stěžují si další řidiči. „Je to na*ovno, je to na*ovno, co je tohle za ráno,“ říká zase mladá žena.
Videí, jako jsou tato, se na sociálních sítích po velkém útoku téměř okamžitě objevilo obrovské množství, přestože je v Rusku zakázáno následky útoků ukazovat.
Reakce Kremlu oproti tomu trvala mnohem delší dobu: sám ruský prezident Vladimir Putin se zatím nevyjádřil vůbec a jeho mluvčí Dmitrij Peskov se zaměřil hlavně na to pozitivní.
Poznamenal, že ačkoli útoky dronů pokračují, systém protivzdušné obrany prokázal „vysoký výkon, navzdory všemu“. Novinářům pak doporučil, aby na sociálních sítích vyhledali „další záběry z různých ukrajinských měst“. „Záběry jsou působivé a ukazují výsledky úderů našich ozbrojených sil. Tyto údery budou pokračovat,“ řekl v pátek Peskov.
Zdůraznil, že Vladimir Putin pravidelně dostává zprávy o útocích – kdykoli ve dne i v noci.
Kritiku si vysloužily také úřady, které v Kotelnikách nedaleko Moskvy a rafinerie (té, které následkem výbuchu odlétlo víko) odmítly místním obyvatelům sdělit umístění protileteckých krytů. Úředníci uvedli, že tyto informace budou obyvatelům zpřístupněny pouze „během mobilizace a stanného práva“.
Místní správa rovněž uvedla, že úřady nejsou povinny varovat veřejnost před leteckou hrozbou, protože „jde o extrémní opatření, nikoli o rutinní“.
Kritika nejen od běžných občanů
Ruský vojenský analytik Sergej Poletajev pro prorežimní deník Moskovskij komsomolec ve čtvrtek útoky zhodnotil následovně: „Soudě dle veřejných prohlášení a činů našich úřadů se Kreml domnívá, že ukrajinské údery dlouhého a středního doletu nepředstavují žádnou strategickou hrozbu, situace je pod kontrolou a vše se rozhodne na frontě, kde má naše armáda nepopiratelnou převahu,“ uvedl hned po největším útoku na Moskvu a Moskevskou oblast za dobu trvání války.
Upozornil také na strategii, kterou podle něj Ukrajinci nyní používají: „Ukrajina a Evropa se snaží vytvořit zdání vítězství. Jejich činy by mohly mít určitý efekt: více lidí v Rusku bude mít pocit, že válka není jen na nějakém vzdáleném místě, ale že je vedena proti všem našim lidem a přímo se dotýká všech,“ prohlásil.
„Po bouřlivé (bohužel ne v nejlepším slova smyslu) čtvrteční noci se toto hodnocení stále jeví jako velmi relevantní, nebo dokonce relevantnější než před útokem,“ dodal.
Rekordní ukrajinský útok dronů a raket na Rusko se odehrál během jediného dne. Rusové tvrdí, že jejich protivzdušná obrana sestřelila 992 dronů, čtyři řízené střely Flamingo, 10 naváděných bomb a tři rakety HIMARS.
Jen na Moskvu pak podle ruských médií letělo téměř 200 dronů a několika z nich se podařilo prorazit. Zasáhly například několik zařízení v moskevské ropné rafinerii. Kromě toho byla dočasně uzavřena všechna moskevská letiště.
Změna strategie
Podle nezávislého exilového serveru Meduza za úspěchem útoku stojí hned několik věcí: letos na jaře Ukrajinci upřednostnili útoky na ropné rafinerie.
„Ukrajinské ozbrojené síly a speciální služby země disponují pouze jednou dostatečnou zbraní dlouhého doletu. Jde o drony různých modelů s relativně slabými hlavicemi o hmotnosti několika desítek kilogramů,“ píše web.
Protože Ukrajina aktuálně nemá dostatek raket k vedení masivní letecké kampaně a malou hlavicí dronů je obtížné zničit například železobetonové budovy továren vojensko-průmyslového komplexu nebo velké mosty, dává smysl zasahovat lehké cíle v otevřeném prostoru.
„Tyto cíle samozřejmě musí mít pro ruskou ekonomiku vysokou hodnotu. Ropné rafinerie v evropském Rusku tato kritéria dokonale splňují,“ vysvětluje web.
