Komentář – Jaroslav Tvrdík na začátku května na adresu dvou hříšníků Tomáše Chorého a Davida Douděry pevným hlasem deklaroval: „Ani jeden z nich už za Slavii nenastoupí.“
Po necelých dvou měsících se mu na tiskové konferenci svíralo hrdlo, když oznamoval, že první hříšník byl vzat zpět do červenobílého áčka.
„Majitel oceňuje, že Tomáš pomohl klubu ke dvěma titulům, a rozhodl se mu dát ještě další šanci. V tomto kontextu mě zbavil povinnosti rozhodovat nebo měnit své slovo. Obdržel jsem dnes ráno závazný akcionářský příkaz vrátit Tomáše Chorého do A-týmu Slavie Praha,“ vysvětloval Tvrdík pozadí otočky.
Jenže to je chabé alibi.
Hrajeme kličkovanou
Základem každé zdravé firmy nebo týmu je jasně vymezená kultura v podobě pravidel chování, kterou musí všichni dodržovat. Kdo to nedokáže, nemůže v organizaci působit.
Tomáš Chorý na hřišti opakovaně porušoval disciplínu, dokonce i v klíčovém zápase o mistrovskou korunu. A tak byl vyřazen z mužstva. Pak byl však vzat na milost.
Majitel má na to samozřejmě právo, ale zahrává si s ohněm.
Tímto verdiktem totiž vzkázal všem, že normy se ve Slavii dají obcházet.
Že klubové vedení se neshodne na jednotné linii.
Že pro všechny není stejný metr.
Že v křesle výkonného šéfa sedí manažer, jehož slova nelze brát vůbec vážně.
A to je toxické podhoubí a ne potřebný základ pro plynulý rozvoj korunovaný významnými mezinárodními úspěchy.
Tvrdíkova reakce tomu odpovídala.
V každém klubu se může stát, že výkonný šéf a vlastník se rozcházejí v názorech. Pak si to musí vyříkat mezi sebou a ven pustit to, na čem se dohodli. Pokud jde o zásadní rozpory a oba nenajdou shodu, musí jeden opustit loď. A je jasné, že to nebude majitel.
Tvrdík přiznal, že měl ve třech závažných strategických otázkách jiný názor než majitel Pavel Tykač. V takovém případě by se slušelo říct: „Já tu už dál být nemůžu.“ Správný lídr-manažer nemůže nikoho vést bez autority.
Místo toho však ze sebe udělal loajálního úředníka, který nadřízenému uctivě poděkoval za korekci učiněnou s údajně větší moudrostí.
Právě tohle pokrytecké kličkování přivedlo Eden k problémům, které vyvrcholily v nechvalně známém derby s rivalem ze Sparty.
Oslavy titulu si tehdy slávisté sami znemožnili dvěma červenými kartami a bezprecedentním vtrhnutím diváků na plochu, což vedlo k předčasnému ukončení utkání.
A také k celosvětové ostudě nejen Slavie, ale i celého českého fotbalu.. Obrázky z hrůzostrašného večeru v Edenu totiž obletěly zeměkouli a událost byla propírána v zahraničních médiích.
Úhybný manévr
Červenobílé vedení se ocitlo po incidentu pod značným veřejným tlakem. Za to, že něco takového dopustilo, schytalo kritiku od vlivných osobností mimo fotbal a politiků.
Pod tímto tlakem Tvrdík vypálil Chorého a Douděru z klubu. Pobouřený národ měl vidět, že se něco děje a že to slávistické špičky myslí s obnovou civilizovaných standardů vážně.
Teď víme, že se jednalo jen o úhybný manévr na uklidněnou. Nechce se věřit, že bez souhlasu Pavla Tykače. Jaroslav Tvrdík přece říká, že všechna důležitá rozhodnutí musí s vlastníkem klubu konzultovat. Takže i Tykač nyní popřel sám sebe?
Proto mohl Tvrdík nejprve tolerovat pyrotechniku a kukly na Tribuně Sever, aby poté, co se ucho utrhlo, nechápavě kroutil hlavou nad počínáním slávistických rowdies.
Proto mohl bývalý kapitán Jan Bořil v áčku přerůst do role hrajícího asistenta.
Proto chování slávistické lavičky místy připomínalo festival emočně vybičovaných šílenců.
Nyní se stejní lidé zaručují, že emoce Tomáše Chorého stlačí do únosných rozměrů. Právě trenér Jindřich Trpišovský měl velký podíl na návratu dvoumetrového kanonýra do mužstva. Tým si bez kontroverzní devítky neuměl představit. Na to Pavel Tykač zjevně slyšel.
Kouč potvrdil náklonnost k Chorému i na tiskové konferenci k udělení milosti.
„Dostal cenu pro nejlepšího útočníka ligy, ve které volili kapitáni, trenéři a novináři. Já za sebe ho chci v tom nastavení, že bude nepříjemný pro soupeře a rozhoduje nám zápasy. A v tom má týmu co dát a svým způsobem je v tom nepostradatelný pro tým. A nechci ho na tribuně.“
Čili – Chorý je pro něj podle všeho pořád útočníkem číslo jedna, což vzbuzuje další otazník. Jaký?
Symbol nakopávané vs. přestavba
Klubová generalita ohlásila omlazení a přestavbu hry Slavie tak, aby odpovídala nárokům Ligy mistrů, tedy tvořivému přízemnímu kombinačnímu fotbalu. Do premiéry nového ligového ročníku vyběhla v červenobílých barvách nejmladší sestava za posledních třicet let.
Současně však nejvyšší manažeři zařadili zpět do mužstva vysokou věž, která se stala symbolem hry s množstvím nakopávaných míčů. I kvůli ní se Slavia v minulé základní fázi Ligy mistrů zařadila ke spodku tabulky.
Současně však nejvyšší manažeři zařadili zpět do mužstva vysokou věž, která se stala symbolem hry s množstvím nakopávaných míčů. I kvůli ní se Slavia v minulé základní fázi Ligy mistrů zařadila ke spodku tabulky.
A že tento způsob hry už za hranicemi nemá šanci, doložila smutná mise české reprezentace na mistrovství světa.
Tomáš Chorý se jí mohl zúčastnit navzdory vyhazovu z klubu, protože ani velitelé reprezentace si nedělali hlavu s hodnotami. Výsledek? 29 odehraných minut, 0 gólů, 0 asistencí.
Je tedy Chorý doopravdy nepostradatelný pro Slavii, která prahne po výhrách v Lize mistrů?
Spíš se z toho klube obava, že by červenobílí bez dlouhána s ostrými lokty, nad jehož zákroky domácí rozhodčí přimhuřují oči, neobhájili titul v soubojové Chance lize. Chorý nastřílel v 50 ligových utkáních za Slavii 28 gólů.
Možná sehrál roli i strach, že by po elitním ligovém střelci mohla okamžitě sáhnout
Každopádně bude zajímavé sledovat, jak budou omlazovací kúra a avizovaný přerod k přízemnějšímu, evropštějšímu fotbalu ladit s Chorého odkazem.
A zda „školka“, která se slibně ukázala v ligovém rozjezdu, po návratu reprezentantů do
V pozici výkonného šéfa však každopádně nadále zůstane Jaroslav Tvrdík. Pavel Tykač na něj nedá dopustit.
„Musíme si položit otázku, co je jeho úkol. Podle mě je to sportovní úspěch a reprezentace klubu. Pokud mě paměť neplete, vede Slavii necelých 11 let. Za tu dobu získal šest titulů a pět druhých míst. Přestaňme hodnotit lidi podle dojmů a držme se výsledků. A v kategorii výsledků jsou jeho úspěchy mimořádné. Na druhou stranu nezvládl pořadatelskou službu, on to ví a víme to všichni. Ale mluvit kvůli tomu o odvolání mi připadá absurdní,“ uvedl Tykač v květnu v pořadu Rozstřel na iDnes v reakci na skandálně nedohrané derby.
Tvrdík pro něj na oplátku udělá všechno. I loutku.
