Od našeho zpravodaje z Pobaltí – Na vzletové dráze vojenské základny Lielvārde v Lotyšsku je klid. Občas se v pozadí ozve zvuk letícího vrtulníku v pozadí, jinak se ale nic zásadního neděje. Jen před budovou hangáru panuje čilý ruch.
Stojí tam hned čtveřice vzdušných strojů: od německých letounů Eurofighter přes vrtulníky Black Hawk až po sovětský dvojplošník Antonov An-2. Lotyšsko a jeho spojenci z NATO se rozhodli ukázat, čím bránit oblohu tady východním křídle Aliance.
Válka na Ukrajině totiž ukázala, jak rychle se bojiště vyvíjí – zejména masovým nasazením dronů. Incidenty z poslední doby také dokazují, že přestože je podle silničních cedulí Moskva vzdálená skoro 900 kilometrů, hrozba ze vzduchu je naopak velmi blízká.
„Investice do protivzdušné obrany mají zajistit bezpečnost našich lidí,“ zdůrazňuje v projevu před zraky novinářů státní tajemník lotyšského ministerstva obrany Iris Rikvelis.
„Ukrajina ukázala, jak rychle se bojiště proměňuje. V tomto období, kdy Lotyšsko míří k národním volbám, si nemůžeme dovolit stát na místě. NATO stojí po našem boku a přizpůsobuje své plány a schopnosti,“ říká na okraji letištní plochy muž v obleku.
Kolektivní deštník nad Pobaltím
Lotyšsko investuje do systémů středního dosahu IRIS-T a posiluje dohled nad východní hranicí. Podle armády však žádný stát v regionu nedokáže uchránit svůj vzdušný prostor osamoceně.
„Je zřejmé, že Lotyšsko nemůže chránit svůj vzdušný prostor samo. Je to kolektivní úsilí a sdílená odpovědnost,“ míní brigádní generál Gunnars Kauliņš. Dřívější koncept pouhé ochrany nebe s názvem „Air Policing“ (tedy de facto pouze ohled) se transformuje v Integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu (IAMD).
Velitel lotyšského letectva, plukovník Edmunds Svenčs, v návaznosti na to staví do popředí součinnost se spojenci i s různými entitami. „Jako velitel letectva se zaměřuji na to, jak lidé a systémy spolupracují: jak detekujeme hrozbu, jak sdílíme informace a jak koordinujeme odpověď,“ vysvětluje Svenčs.
„Letadlo, raketa a malý bezpilotní systém představují odlišné výzvy. Liší se rychlostí, výškou i svým chováním,“ říká.
Doma vyráběné antidrony
Svenčsem vedené vzdušné síly to v době návštěvy reportéra Aktuálně.cz demonstrují na systému lotyšské výroby společnosti Origin Robotics, která vyrábí takzvané interceptory. „Tento systém dokáže dosáhnout na vzdálenosti 12 až 15 kilometrů,“ popisuje Svenčs.
Vysvětluje také, jak celé nasazení funguje. „Nasazujeme jej s tří až čtyřčlenným týmem. Je v něm pilot, navigátor, technik a musí tam být i pyrotechnik, protože ta létající věc je napěchována výbušninou,“ říká.
Systém nejprve zachytí pohyb pomocí sítě senzorů a následně posílá video v reálném čase. „Dron vám díky video přenosu dává možnost zjistit, na co se díváte. Zda je to dron Šahíd, zbloudilé letadlo nebo cokoliv jiného. A pak můžete učinit rozhodnutí.“
A klíčová je podle něj i cena. „Jde o demonstraci relativně levnějšího stíhacího dronu proti hrozbám v podobné cenové relaci,“ dodává Svenčs.
Pokud jde o rozhodování při narušení hranic, Lotyšsko je připraveno reagovat. „Jsme připraveni. Všechny naše aktivity jsou však úzce koordinovány s Aliancí a velitelstvím AIRCOM,“ reaguje na otázku reportéra Aktuálně.cz.
S Eurofighterem proti dronům
Kvůli nebezpečí dronů, které se tady čas od času objevují, a v souvislosti s víkendovými volbami, sem do Lielvarde na žádost lotyšského ministerstva obrany dorazili také Němci. Nejsou ale sami, jejich technika – čtyři letouny Eurofighter – by měla zajistit během volebního klání bezpečnost.
„Byla tu speciální žádost ze strany Lotyšska, abychom sem dorazili během volebního období. Ale nakonec nezáleží na tom, proč tu jsme, protože hlavní misí je chránit nebe nad Lotyšskem a pobaltskými národy, a proto jsme tady,“ vysvětluje podplukovník německého letectva Luftwaffe a velitel německého kontingentu nasazeného v Lotyšsku Swen Jacob.
Boj proti pomalým dronům je ale komplikovaný, protože podle něj pomocí mnohem rychlejšího letounu Eurofighter vyžaduje speciální taktiku. „Musíte se trochu přizpůsobit,“ přiznává Jacob. „Vždy musíte myslet na to, jak vysoké je riziko pro lidi žijící na zemi, pokud něco spadne.“
Letouny nosí střely IRIS-T i střely AMRAAM. Teplem naváděná střela IRIS-T je podle velitele dostatečně citlivá na to, aby našla různé druhy dronů – malé, vrtulové i ty s turbínovým motorem.
A zničení dronu poryvem vzduchu při přeletu? „Bylo by to možné, nicméně je to velmi obtížné a představovalo by to naši poslední linii obrany. První volbou zůstává raketa,“ uzavírá Jacob.