Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.
„Cílem těchto sankcí je podkopat mezinárodní právo a práci, kterou vykonává nezávislá soudní instituce,“ uvedla Zástupkyně prokurátora ICC Nazhat Shameem Khanová. „Budeme pokračovat v naší práci ve všech případech, při všech vyšetřováních i při všech trestních stíháních,“ dodala.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa vůči ICC vystupuje nepřátelsky dlouhodobě, přičemž v minulosti už uvalila sankce na jeho soudce a prokurátory. Na základě v pátek oznámených sankcí bude podle Reuters možné trestat firmy, které soudu poskytují služby.
Podle agentury AP sankce zmrazují veškerá aktiva ICC na území Spojených států a zároveň dávají americkým firmám a jednotlivcům šest měsíců, aby své obchodní vztahy se soudem ukončili. Ministerstvo financí USA podle Reuters okamžitě po oznámení sankcí vydalo čtyři výjimky, které umožní některé transakce týkající se telekomunikačních služeb pro ICC, platby za software, vyplácení penzí a transakce týkající se soudem zadržovaných osob.
„Prezident Trump nikdy ICC nedovolí stíhat Američany,“ prohlásil v pátek Rubio. „Proto dnes Spojené státy uvalují sankce na ICC. Zakážeme transakce s tímto darebáckým soudem, odstřihneme ho od jeho zdrojů a ochromíme jeho schopnost fungovat,“ dodal.
Washington kritizuje soudem vydané zatykače na izraelské představitele, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, ale také dřívější vyšetřování amerických vojáků nasazených v Afghánistánu, které však ICC již uzavřel.
Reakce světa
ICC v pátek uvalené sankce důrazně odmítl a vyzval své členské státy, aby zajistily, že bude moci i nadále fungovat.
Evropská unie považuje uvalení sankcí na soud za „hluboce politováníhodné“ a je připravena podniknout veškeré nezbytné kroky, které ICC umožní nadále vykonávat jeho činnost, uvedla Evropská komise. „Vzhledem k tomu, že do nabytí účinnosti těchto opatření zbývá šest měsíců, existuje prostor pro dialog,“ dodala komise.
Jednou z možných reakcí EU by mohlo být uplatnění právního nástroje známého jako „blokovací mechanismus“, který by evropským firmám zakázal podřizovat se americkým sankcím, což by potenciálně mohlo pomoci zmírnit dopady, napsala agentura AFP.
Nizozemský ministr zahraničí Tom Berendsen podle agentury uvedl, že blokovací mechanismus je považován za „nukleární možnost“, ale Nizozemsko přesto požádalo Brusel, aby tuto možnost přichystal. Nizozemský premiér Rob Jetten uvedl, že šestiměsíční lhůta, než sankce vstoupí v platnost, by měla být využita k jednáním s Washingtonem. Sídlo ICC se nachází v nizozemském Haagu.
Ve společném prohlášení vyjádřili podporu ICC ministři zahraničí Kanady, Dánska, Německa, Francie, Itálie, Japonska, Nizozemska a Velké Británie. „Pokud tyto sankce vstoupí v platnost, budou mít značný dopad na práci soudu, jeho oddané zaměstnance i jejich rodiny,“ uvedli ministři zahraničí šesti evropských zemí, Kanady a Japonska. „Denně pracují na tom, aby lidé obvinění z nejzávažnějších mezinárodních zločinů čelili spravedlnosti a aby poskytli podporu obětem,“ dodali šéfové diplomacií.
ICC byl založen v roce 2002 za účelem stíhání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a zločinů genocidy. Má 125 členských států, včetně všech zemí Evropské unie a všech členů NATO kromě Spojených států a Turecka. Jeho jurisdikci neuznává ani Rusko nebo Čína.