Po kostrbatých výkonech ve skupině se Češi na čtvrtfinále přesouvali z Fribourgu do Curychu a proti Finsku nastupovali jako outsideři.
V patnácté minutě prohrávali po trefách Sakariho Manninena a Antona Lundella 0:2, působili pasivně a v první třetině si nedokázali vypracovat prakticky žádnou gólovou možnost.
„Byl to špatný začátek. Asi to bylo trošku ustrašeností, že jsme jen odhazovali puky. Ale pak jsme ty chyby stejně udělali,“ přemýšlel Červenka.
„Abyste mohli porazit tak dobrý a zkušený tým, jaký mají Finové, musí se vám to sejít. Nemůžete prohrát první třetinu 0:2 a ve druhé prohrávat 0:3. Ten zápas musí začít jinak,“ pokračoval.
Odmítl, že by někdo z týmu na ledě cokoliv vypustil.
„Nemyslím si, že by se někdo na něco vykašlal. Hráli jsme chvilkami naivně, rozházeně. Pak je to složité, jezdíte od ničeho k ničemu a hlavně bez puku,“ popisoval první polovinu čtvrtfinále, ve které Finové českému týmu utekli.
V dvojnásobné přesilovce pak snížil Filip Hronek a zkraje třetí třetiny svitla Čechům další naděje, když dvakrát nastřelili tyč. Jenže další snížení už nepřišlo.
„Možná kdybychom hráli od začátku trošku více na riziko… Pak je vidět, že do problémů se dá dostat každého,“ poznamenal Červenka.
Ve 40 letech odehrál coby český rekordman svůj třináctý šampionát. Z toho posedmé se Češi rozloučili právě ve čtvrtfinále.
„V mém věku to beru hůře, ale je třeba to vzít jako realitu. Je to zklamání, věřil jsem, že můžeme překvapit,“ soukal ze sebe kapitán.
Měl podle něj český výběr ve Švýcarsku na lepší výsledek?
„Žádní favoriti jsme nebyli, to je potřeba si říct. Naši top hráči, kteří tady nebyli, strašně chybí a síla mančaftu by byla jiná,“ zmínil kapitán. Na rozdíl od posledních dvou MS postrádal trenér Radim Rulík hvězdné útočníky Davida Pastrňáka a Martina Nečase.
„Zato tady bylo dost mladých kluků, kteří se budou zlepšovat. Ta zkušenost do budoucna bude znát. Je to příslib, že bude na čem stavět,“ řekl s odkazem na osm nováčků v mužstvu.
„Kdybychom uhráli druhé místo ve skupině, mohlo to být jinak, ale myslím si, že síla mančaftu byla asi taková, jak to dopadlo,“ zhodnotil Červenka.
Ve Fribourgu zažil s týmem skupinovou fázi, ve které se Češi nadřeli na každý bod.
Nejlehčí vítězství si odškrtli na úvod proti Dánsku, i když i tam v závěru soupeř při hře bez brankáře dotíral. Další výhry proti Švédsku, Itálii i Slovensku stály Čechy spoustu sil.
„Neměli jsme ani jeden zápas, kde by nám to s lehkostí napadalo. Na všechno jsme se nadřeli, což pak tu náročnost přenáší i na hlavu. Možná i proto chyběla ve čtvrtfinále větší energie,“ rozebíral Červenka.
Toho, že se rozhodl prodloužit si sezonu po olympiádě a dlouhém extraligovém play off, v němž vybojoval titul s Pardubicemi, ještě na MS, nelituje.
„Nemůžete se bát, že něco nedopadne. To nejde. Na olympiádě to bylo zklamání, ale zároveň velký zážitek z toho zápasu proti Kanadě. V Pardubicích to skončilo dobře, tady hořce, ale takový je hokej. Prohry vás učí a formují,“ podotkl.
Budoucnost v národním týmu, který po Rulíkovi převezmou trenéři Zdeněk Moták a Pavel Gross, nechává otevřenou.
„V nároďáku mají být ti nejlepší. Pokud mezi nimi budu, tak v něm budu, to je jednoduché. V klubu mám smlouvu na další dva roky a budu se snažit dělat všechno pro to, aby to vypadalo, jak chci,“ uzavřel Červenka.
