Když v únoru 2025 prorazil ruský útočný dron ochranný kryt nad nechvalně známým reaktorem číslo 4 v Černobylu, ukrajinští záchranáři prožili děsivé déjà vu roku 1986. Více než stovka hasičů a výškových specialistů tehdy dva týdny bojovala s požárem, který se šířil v izolační membráně pod střechou obřího sarkofágu.
Ve třiceti stupních pod nulou, v ledovém větru a ve stínu neviditelné radiace lezli po namrzlých lanech ve výšce třiceti pater, aby řezali otvory do pláště a hasili ohniska speciálním roztokem – obyčejná voda by totiž okamžitě zmrzla a svou vahou mohla celou konstrukci za 1,75 miliardy dolarů zhatit. Někteří z nich kvůli překročení radiačních limitů dostali okamžitý roční zákaz vstupu do zóny, upozorňuje text Wall Street Journal.
Během dvou týdnů se hasičům povedlo požár udolat a kryt provizorně opravit. Konstrukce nicméně vyžaduje další nezbytné zásahy, na které bude potřeba vynaložit odhadem asi 580 milionů dolarů.
Přestože šlo o nejvážnější incident na poli civilní jaderné bezpečnosti od začátku invaze, detailní zprávy, satelitní snímky a svědectví přímých účastníků vyplouvají na povrch až nyní, s více než ročním zpožděním.
Pro ukrajinskou stranu bylo bezprostředně po útoku životně důležité udržet detaily pod pokličkou. Zveřejnění přesného rozsahu škod, fotografií děr v plášti nebo informací o tom, jak nízko pod radary dron letěl, by pro Rusko fungovalo jako okamžitá zpětná vazba. Kreml by tak okamžitě zjistil, jak efektivní jeho úder byl a kde má ukrajinská protivzdušná obrana kolem Černobylu trhliny.
Druhým důvodem odkladu byla koordinace s mezinárodními partnery. Kyjev potřeboval situaci nejprve stabilizovat a provizorně opravit nejhorší škody. A teprve poté – s nashromážděnými důkazy – předstoupit před západní spojence a Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) a výsledky vyšetřování a také požadavkem na 580 milionů dolarů na trvalé opravy konstrukce, které mají zabránit nezvratné korozi. Spojené státy již v reakci na to oznámily záměr věnovat 100 milionů dolarů.
Černobylská elektrárna byla definitivně odstavena v roce 2000, a přestože nedlouho před válkou – v roce 2019 – byla nad původním betonovým sarkofágem vybudována nová konstrukce, dvě stě tun vysoce radioaktivního materiálu stále představuje nebezpečí.
Po zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022 ruské jednotky Černobyl rychle obsadily a chovaly se na místě tak, jako by si míru nebezpečí vůbec neuvědomovaly. „Neměli absolutně žádné ponětí o monitorování radiace ani o tom, kde se vlastně nacházejí,“ vysvětluje pro Wall Street Journal pracovník záchranné služby Oleh Lebeděv.
Rusko v průběhu války opakovaně útočí na ukrajinské energetické zdroje. Podle kanceláře ukrajinského generálního prokurátora se agresor od loňského července částí svých útoků zaměřuje na rozvodny napojené na ukrajinské jaderné elektrárny.
„Nacházíme se v situaci, kdy skutečná jaderná hrozba přichází mnohem více z atomu pro mírové účely než z atomu pro válku, a hranice mezi těmito dvěma druhy atomu je velmi nejasná,“ konstatuje historik a autor knihy o černobylské katastrofě Serhij Plochij.
