Několik hodin po hořké porážce Anglie s Argentinou v semifinále hledal Jude Bellingham slova, jimiž by popsal zklamání svého týmu. Nakonec si vypůjčil ta, která napsal člověk stojící celou dobu mimo světla reflektorů.
Na sociálních sítích zveřejnil čtyřstránkovou báseň od Michaela Chandlera, který během pobytu anglické reprezentace v Kansasu řídil její autobus.
„Opravdu jsem těžko hledal správná slova pro včerejšek i posledních několik týdnů, ale tohle od našeho řidiče v Kansasu vystihuje všechno,“ napsal třiadvacetiletý záložník.
Báseň nazvaná The Lions Way (Cesta lvů) se nevrací pouze k výsledkům. Mluví o odvaze, disciplíně, soudržnosti a schopnosti zvednout se po pádu. Připomíná, že trofeje časem ztratí lesk a stadiony ztichnou, zatímco charakter utvářený v těžkých chvílích přetrvává.
Právě tato slova Bellingham zvolil jako první obsáhlejší reakci na porážku 1:2 s Argentinou, která Angličanům vzala naději na první titul mistrů světa od roku 1966. Albion vedl od 55. minuty po gólu Anthonyho Gordona, v závěru však skóre otočili Enzo Fernández a Lautaro Martínez.
Bellingham po závěrečném hvizdu neskrýval emoce. V hledišti se při setkání s rodinou rozplakal, přesto se ve svém vzkazu snažil dívat dál než k bolestivému výsledku.
„Děkuji za neuvěřitelnou podporu z domova i těm, kteří utratili těžce vydělané peníze, aby za námi přijeli do Ameriky,“ uvedl.
Fanoušky zároveň vyzval, aby pocit sounáležitosti nezmizel společně s promarněnou šancí na finále.
„Nedovolte, aby jednota a láska, které jsme v naší zemi viděli, skončily s tímto tažením. Když držíme při sobě, můžeme dokázat velké věci. A také je dokážeme,“ dodal.
Bellingham patřil k hlavním tvářím anglické jízdy a v sedmi utkáních nastřílel šest branek. Před sobotním soubojem o bronz s Francií mu však útěchu nenabídl trenér ani spoluhráč, nýbrž muž, který reprezentanty několik týdnů vozil mezi hotelem, tréninkem a stadionem.
