Všiml jsem si, že jste poměrně skeptický k informacím, které na začátku týdne přinesly Financial Times, CNN a Važnyje Istoriji. Proč si myslíte, že bychom možná neměli těmto zprávám věřit?
Začal bych obecně. Pokud by západní rozvědky skutečně disponovaly informacemi o chystaném převratu v Rusku, nedávalo by smysl je sdělovat médiím. Tím by totiž Kreml pouze varovaly a vyslaly mu vzkaz, že se proti němu něco chystá. Navíc tyto zprávy obsahují mnoho detailů, které jsou pro znalce fungování Kremlu velmi nepravděpodobné až nemožné.
Při čtení těchto článků jsem nabyl dojmu, že jde buď o špatně zpracované fámy, nebo o záměrnou dezinformaci. Aktuálně existuje mnoho kritických hlasů od ruských aktérů, včetně těch, kteří bojují proti Ukrajině, a vypouštění takových informací může mít za cíl zvýšit nestabilitu a snížit úroveň důvěry uvnitř země.
Takže je to vlastně nějaká hra zahraničních zpravodajských služeb?
Nevím. Chci říct, že neznáme zdroj. Jen uvedli, že jde o anonymní zdroj, aniž by zmínili zemi.
Ano, že je to z evropské země.
Ano, pojem ‚evropská země‘ může být široký. Může to být například Ukrajina.
Poslouchal jsem podcast Meduzy s jedním z autorů zpráv, s Romanem Aninem (šéfredaktor webu Važnyje Istoriji – pozn. red.), který říkal, že to není Ukrajina a že je to země Evropské unie. Ale to je vše, co víme. A byl v tom velmi tajnůstkářský.
To je pochopitelné. Prozrazení země původu by zúžilo okruh podezřelých, protože zejména v menších členských státech je množství lidí, kteří pracují na ruské agendě a mohou disponovat takovým objemem informací, relativně nízké.
Myslíte si, že i bez těchto informací, vzhledem k politické, tedy spíše společenské než politické krizi v Rusku, kvůli zákazu internetu, je možné, že dojde k nějakému možnému převratu, přinejmenším k velkým problémům pro Putina?
Podle mého názoru je to naprosto pravděpodobné, a čím déle bude válka trvat, tím většímu počtu problémů bude muset ruský režim a ruská vláda čelit. Protože rok 2026 začal pro zemi poměrně pesimisticky.
Relativní stabilita a překvapivá odolnost ruské ekonomiky skončila v roce 2025. A obraz těsně před Dnem vítězství, oslavami 9. května (proběhly v sobotu), ale také nadcházejícími volbami do Státní dumy – které opět nejsou spravedlivé a jsou zmanipulované, ale přesto jsou pro režim důležitým politickým cvičením – vytvářejí živnou půdu pro neshody a nepřátelství uvnitř vládnoucí elity v zemi.
Co tedy máme? Ruská armáda nikam strategicky nepostupuje, výměnou za značné ztráty ruských vojáků. Ekonomika se dostala do období recese. Takže žádný hospodářský růst, který jsme zaznamenali zejména v prvních dvou letech po válce. Omezení internetu poškozuje prakticky všechny, od vojáků v první linii až po modelky na Instagramu a malé a střední podniky, které se spoléhají na Telegram nebo Instagram při propagaci svých výrobků či služeb.
Válka samotná trvá příliš dlouho, déle než sovětsko-německá část druhé světové války. A když se podíváte na dostupné průzkumy veřejného mínění, tak i přes drtivou dominanci Kremlem kontrolovaných nebo s Kremlem spřízněných médií v ruském informačním prostoru se ruská společnost stále více začíná ptát, kdy nastane mír nebo jaký je účel této války. Faktorů je tedy celá řada, a to na různých úrovních, společenské, elitní, ekonomické i vojenské. A to vše opět vytváří pro Kreml velmi nepříznivé prostředí.
Plánuje Kreml zavést další omezení? Na co se začínají ptát statisíce veteránů? Sedí Vladimir Putin opravdu v bunkru a skrývá se? A jak blízko nebo daleko jsme od konfliktu elit?
Na tyto a další otázky odpovídá analytik Kirill Shamiev ze Švédského ústavu pro mezinárodní vztahy v celé epizodě pořadu Spotlight News, kterou si můžete pustit ve videu výše v textu.
