V Berlíně se před zářijovými volbami debatuje o vyvlastňování bytů

Německé hlavní město je zároveň spolkovou zemí a za pět týdnů ho čekají zemské volby. Nedostupnost bydlení je jedním z velkých témat kampaně, která začala na počátku srpna. Podle průzkumů kolem dvaceti procent preferencí mají hned čtyři strany: Křesťanskodemokratická unie (CDU) současného primátora Kaie Wegnera, Zelení a dvě strany z pravého a levého politického okraje – Alternativa pro Německo (AfD) a Levice. Průzkum agentury Infratest Dimap z počátku července přisuzoval vítězství ve volbách Levici, průzkum agentury Insa z konce července pak předpovídal vítězství AfD.

Podle analytiků se zdá být pravděpodobné, že po volbách vystřídá současnou koalici CDU a sociální demokracie (SPD) tříčlenná koalice levicových stran: Levice, Zelených a SPD. Která ze stran bude nejsilnější a získá post primátora, je v tuto chvíli nejasné.

Celostátní předsedkyně Levice Ines Schwerdtnerová před časem prohlásila, že bude-li její strana v hlavním městě vládnout, začne se s vyvlastňováním bytů velkých koncernů. Mluví o něm také berlínská lídryně strany Elif Eralpová a vyvlastňování slibují i volební plakáty strany Levice.

V rukách velkých nadnárodních koncernů, jako jsou Vonovia či Deutsche Wohnen, jsou v Německu stovky tisíc bytů. V Berlíně zhruba 65.000 městských bytů získali soukromí investoři v roce 2004. Radnici tehdy vládli sociální demokraté a postkomunistická Strana demokratického socialismu (PDS), z níž později vzešla Levice.

Politici strany Levice se odvolávají mimo jiné na výsledky poradního referenda ze září 2021. Obyvatelé Berlína se v něm vyslovili pro vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů. Pro tehdy hlasovalo 59,1 procenta, účast dosáhla 73,5 procenta. Týkat se to mělo společností vlastnících více než 3000 bytů. Za iniciátory referenda ze skupiny Deutsche Wohnen & Co enteignen (Vyvlastnit Deutsche Wohnen & další) se tehdy otevřeně postavila právě jen Levice. Od pět let starého referenda ale berlínská radnice žádné kroky k vyvlastnění nepodnikla.

Před vyvlastňováním varují přední němečtí ekonomové, podle nichž by to odradilo soukromé investory a situaci na bytovém trhu ještě zhoršilo. „Když se začnou šířit fantazie o vyvlastňování, přesunou podniky, podnikatelé a vysoce kvalifikovaní pracovníci vždy své aktivity do zahraničí,“ řekla například listu Kölner Stadt-Anzeiger ekonomka a členka vládního poradního orgánu Veronika Grimmová. „Zejména v Berlíně přece ještě nemůžou být zkušenosti se socialismem tak vybledlé,“ dodala.

Proti požadavkům strany Levice se postavil i lídr sociálních demokratů, tedy jedné z potenciálních koaličních stran. Steffen Krach uvedl, že místo vyvlastňování bytů by se Levice měla zajímat o vyvlastnění takzvaného Ruského domu, kulturního centra Ruské federace v centru Berlína. Podle kritiků v době války na Ukrajině nemá Rusko právo šířit svou kulturu v Německu, podle některých navíc neslouží Ruský dům umělcům, ale spíše ruským špionům.

Berlínská hospodářská komora v reakci na debatu spustila vlastní kampaň. Za 80.000 eur (1,9 milionu Kč) vylepila plakáty varující před vyvlastněním bytů vlastněných realitními koncerny. „Máme obavu, že si lidé řeknou: V Berlíně nejsou peníze v bezpečí, a tak raději investujeme někde jinde,“ řekl šéf komory Jürgen Wittke.

Na počátku července do začínající debaty zasáhla spolková vláda kancléře Friedricha Merze. Do svého velkého reformního balíku včlenila návrh, podle kterého by vyvlastňování nájemních bytů bylo zakázané. Kabinet hodlá zároveň založit státní společnost pro bytovou výstavbu, která by měla přispět ke zlepšení situace na trhu s bydlením.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}