V den svých 94. narozenin dnes zemřel spisovatel Vladimír Páral

Beneš serveru Blesk.cz řekl, že veřejný pohřeb nebude a poslední rozloučení se uskuteční v rodinném kruhu. Pietní místo na magistrátu zřídilo dnes po Páralově úmrtí Ústí nad Labem. Autor pracoval v různých chemičkách především na Ústecku a Liberecku a zkušenost z tamních průmyslových podniků se stala jedním z témat jeho díla.

Páral vydal víc než dvacítku knih, mimo jiné také romány Soukromá vichřice, Katapult, Profesionální žena a Radost až do rána. Část z Páralových děl patří do Černé pentalogie pocházející převážně ze 60. let a pozdější Bílé pentalogie vydávané za normalizace. Mnohé z jeho románů byly jako bestsellery přeložené do světových jazyků, zfilmováno bylo sedm z nich.

Páral se narodil 10. srpna 1932 v Praze v rodině důstojníka generálního štábu, dětství prožil v Brně. Po maturitě vystudoval chemii a až do roku 1967 pracoval v různých chemičkách především na Ústecku a Liberecku. Zkušenost z průmyslových podniků socialistického Československa se poté stala jedním z hlavních témat jeho díla, průmyslové Ústí nad Labem je dějištěm řady jeho knih.

Literárně Páral debutoval v roce 1962 pod pseudonymem Jan Laban humoreskou na pokračování Šest pekelných nocí. O dva roky později slavil velký úspěch u čtenářů i kritiky s knihou Veletrh splněných přání (s podtitulem Příběh pokleslé aktivity), psanou už jeho typickým „technologickým“ stylem. Náměty čerpal i ze zkušeností s ubytovnami a podnájmy, ze stereotypu sídlištního života nebo později z cest do Asie, podnícených zájmem o jógu a meditace. Jeho poslední dílo Kniha o biči vyšlo v roce 2014, téměř 20 let po předchozím románu Tam za vodou.

Na Párala lidé vzpomínají jako na výrazného spisovatele i zábavného bonvivána

Na Vladimíra Párala, který zemřel dnes v den svých 94. narozenin, lidé vzpomínají jako na výrazného spisovatele i zábavného bonvivána. V jeho tvorbě lze podle historika literatury Michala Jareše z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR sledovat několik podob. Protože byl Páral vzděláním chemik, měl blízko k experimentu. Aplikoval způsob pozorování z laboratoře na společnost a lidi pozoroval trochu jako brouky. Nebál se trochu experimentovat a zároveň byl bestsellerista, řekl ČTK Jareš.

„Páral byl skvělý stylista, do poloviny 70. let byl jedním z nejlepších prozaiků. Jeho jazyk je krásný, zajímavý, používal někdy zvláštní zkratku,“ uvedl Jareš.

S Páralem se na československém knižním trhu pojí vysoké prodeje. „Kdykoli vyšel nový Páral, byla to záruka toho, že se prodalo 50.000 až 100.000 výtisků. Byla to velká hvězda. Vedle Bohumila Hrabala, Milana Kundery, Ladislava Fukse je to jméno, které z 60. let zůstane asi nejvíc v paměti,“ sdělil Jareš.

Děj zasazoval do specifických prostředí, třeba do chemičky v Ústí nad Labem. Později, v 80. letech, opustil současnost jako námět a věnoval se sci-fi. „Jeho Válka s mnohozvířetem je ekologický román. Kdyby to dnes někdo přečetl znovu, viděl by, že Páral před 40 lety napsal velmi zajímavou science fiction o ekologických haváriích,“ poznamenal literární historik Jareš.

V roce 2010 byl Páral oceněn Cenou Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře. Spíš než literární ceny Párala podle Jareš zajímalo, zda ho lidé čtou. „Nebál se jít do populárních žánrů, to znamená do červené knihovny, do science fiction, ale pak v 90. letech třeba zfilmované Playgirls byly trochu pokleslá erotická literatura,“ konstatoval historik.

Autora románů Milenci a vrazi, Soukromá vichřice, Muka obraznosti nebo Mladý muž a bílá velryba, který nacházel témata pro svá díla mimo jiné v partnerském soužití, ocenil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Označil ho za jednoho z nejosobitějších českých vypravěčů.

„Dnes odešel Vladimír Páral. A skoro jako by si to napsal sám: v den svých 94. narozenin. Chemik, spisovatel, ironik a skvělý pozorovatel lidí. Uměl vzít obyčejný život, vztahy, práci, touhy i naše malé slabosti a napsat o nich tak, že to bylo chvíli vtipné, chvíli nepříjemné a často až podezřele přesné. Knihy, které četly celé generace a které už v české literatuře zůstanou navždy,“ napsal ČTK Klempíř.

Herečka Zlata Adamovská účinkovala ve dvou filmech podle Páralových předloh, oba se odehrávaly v Ústí nad Labem. S Páralem se několikrát setkala. „Byl milovník života a milovník žen. Dával to nepokrytě najevo, nejenom ve svých románech,“ řekla ČTK Adamovská.

První z filmů Mladý muž a bílá velryba točila Adamovská v roce 1978 ve věku 19 let. „Byla to role kočičky na hraní, holky, která ještě o životě nic neví, všechno ji teprve čeká. A je použita jako nástroj k různým intrikám. Ocitla jsem se ve společnosti skvělých herců, filmové hvězdy Jany Brejchové, Eduarda Cupáka, Ivana Vyskočila. Byl to pro mě hezký filmový křest,“ vzpomínala Adamovská.

Ve druhém filmu Milenci a vrazi v režii Viktora Polesného z roku 2004 jí připadla role zralé ženy. „O životě ví hodně. Přesto spadne do pasti nečekaného milostného vzplanutí. Končí neblaze v ústavu pro dementní,“ přiblížila herečka, jaké osudy Páral svým postavám někdy načrtl.

Podle Ondřeje Nováčka, ředitele Programu Českého rozhlasu, Páral patřil k nejvýraznějším českým spisovatelům své generace. „Český rozhlas natočil například dramatizovanou četbu Katapult, četbu Kniha rozkoší, smíchu a radosti, dvoudílnou dramatizaci románu Milenci a vrazi nebo dramatizaci Mladý muž a bílá velryba. Na Vltavě vznikly také Osudy Vladimíra Párala, v nichž spisovatel ve vlastních vzpomínkách vyprávěl o svém životě a tvorbě. Jeho dílo i hlas tak zůstávají součástí rozhlasového archivu,“ uvedl.

Česká televize (ČT) dnes večer kvůli Páralově úmrtí zařadí pořad Vladimír Páral pohledem Igora Chauna a rozhovor Jaromíra Hanzlíka Úsměvy Vladimíra Párala. „Bylo to dobrodružné natáčení v Mariánských Lázních, které si udělal jako takový nový domicil. Částečně už tehdy zažíval ústup ze slávy, a přesto zůstával bonvivánem a zábavným člověkem. Měl kombinaci literární obratnosti, profesionality a zároveň střípky geniality. Práce s ním patří k mým úžasným vzpomínkám,“ řekl ČTK Chaun.

V úterý ČT uvede filmy natočené podle jeho literárních předloh Katapult a Milenci a vrazi. Páral se narodil 10. srpna 1932 v Praze, dětství prožil v Brně. Od roku 1995 pobýval střídavě v Praze a v Mariánských Lázních, kde se stal neodmyslitelnou součástí místní kulturní a společenské scény. Zemřel v chebské nemocnici.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}