Komerční prezentace Aktual.: 19.05.2026 10:33
Ženeva/Kinshasa – Počet obětí nákazy ebolou v Kongu vzrostl podle odhadů na 131 z 513 podezřelých případů. Informovala o tom dnes agentura AFP, která se odvolává na konžského ministra zdravotnictví Samuela Rogera Kambu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) uvedl, že je rozsahem epidemie a jejím šířením hluboce znepokojen.
Podle dřívějších údajů bylo při epidemii na východě země hlášeno 91 úmrtí ze 350 podezřelých případů. WHO varovala, že šíření eboly je mimořádně rychlé a představuje vážnou hrozbu pro region.
WHO na dnešní den svolala zasedání krizového výboru, který bude situaci kolem šíření nákazy v Kongu řešit.
Mluvčí organizace to uvedl dva dny poté, co šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus vyhlásil epidemii za mezinárodní stav nouze v oblasti veřejného zdraví. „Neudělal jsem to lehkovážně. Jsem hluboce znepokojen rozsahem a rychlostí šíření epidemie,“ řekl dnes ke svému nedělnímu rozhodnutí.
Africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vyhlásilo vypuknutí eboly v Kongu a sousední Ugandě za kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví. Vyhlášení umožňuje africkému CDC se sídlem v Etiopii mobilizovat dodatečné zdroje, včetně týmů pro reakci na mimořádné události a operací dohledu.
CDC vyjádřilo hluboké znepokojení nad vysokým rizikem regionálního šíření v důsledku intenzivního přeshraničního pohybu obyvatelstva, mobility související s těžební činností a nejistoty v zasažených oblastech. Mezi rizikové faktory patří také slabá opatření v oblasti prevence a kontroly infekcí a blízkost zasažených oblastí ke Rwandě a Jižnímu Súdánu.
Šéf afrického CDC Jean Kaseya upozornil, že ohnisko nákazy se nachází v jednom z nejsložitějších operačních prostředí na kontinentě. Oblast se vyznačuje nejistotou, mobilitou obyvatelstva, křehkými zdravotnickými systémy a omezenou dostupností lékařských opatření proti virové nemoci ebola kmene Bundibugyo. Africké CDC s WHO úzce spolupracuje na posílení koordinace.
Epidemii eboly způsobuje v tomto případě kmen Bundibugyo, proti kterému neexistuje specifická vakcína ani cílená léčba. Ochrana se tak opírá zejména o rychlé vyhledávání případů, izolaci nemocných a důsledná hygienická opatření. Virus se přenáší přímým kontaktem s tělními tekutinami nakažených osob a počáteční příznaky mohou připomínat například chřipku či malárii, což ztěžuje včasné odhalení nákazy.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
