Ruské úřady podle dokumentu nutí banky poskytovat zvýhodněné úvěry zbrojním podnikům, státním projektům v regionech i lidem využívajícím dotované hypotéky. Na bankovních bilancích tak přibývají půjčky, u nichž existuje vysoké riziko, že nebudou nikdy plně splaceny.
„To vytváří iluzi dynamické ekonomiky, která ve skutečnosti zakrývá výbušnou situaci. Spustit ji může ekonomický šok, například ambiciózní balík sankcí proti bankovnímu sektoru,“ uvádí pondělní zpráva, která byla podle Reuters připravena pro evropské představitele podílející se na přípravě dalších sankcí proti Rusku.
Podle evropské rozvědky je přibližně deset procent podnikových úvěrů v ruských bankách problematických, což představuje výrazný nárůst oproti roku 2024. U některých institucí tento podíl dosahuje až 15 procent. Více než půl milionu Rusů loni vyhlásilo osobní bankrot, tedy o třetinu více než o rok dříve. Dalších 13 milionů obyvatel má současně tři nebo více úvěrů.
Autoři zprávy tvrdí, že banky skutečný rozsah problémů zakrývají restrukturalizací úvěrů a státní podporou.
Špatné půjčky
Ruská centrální banka uvádí, že podíl „špatných“ úvěrů k 1. dubnu činí pouze 3,9 procenta celkového úvěrového portfolia, tedy asi 3,5 bilionu rublů (kolem 950 miliard korun). Evropská rozvědka ale upozorňuje, že pokud se započítají i úvěry, u nichž banky musely zmírnit podmínky splácení, celkový podíl rizikových půjček vzroste na 11,6 procenta, tedy zhruba 11,2 bilionu rublů (asi tři biliony korun).
Na možné problémy ruského bankovního systému upozornil už dříve také americký deník The Washington Post. S odvoláním na zdroje z ruské vlády napsal, že „časovanou bombou“ mohou být zejména obří úvěry poskytované v letech 2022 až 2024 zbrojním podnikům na prudké rozšíření výroby po zahájení invaze na Ukrajinu. Jejich objem může podle odhadů dosahovat až 202 miliard dolarů (kolem 4,2 bilionu korun).
Podle evropské rozvědky se náklady války stále více přesouvají ze státního rozpočtu na bankovní sektor. Ten je podle autorů zprávy stále zranitelnější vůči případnému ekonomickému šoku.
S tímto závěrem Moskva přirozeně nesouhlasí. Náměstek guvernéra centrální banky Filip Gabunija minulý měsíc prohlásil, že „zranitelnost finančního sektoru není kritická“. Rovněž někteří další ekonomové nepředpokládají, že by Rusko skutečně stálo na prahu bankovní krize. Problémy ruské ekonomiky ovšem vidí jinde.
Problém je jinde
Tvrzení o možné bankovní krizi považuje za přehnaná i ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev z londýnského think-tanku Chatham House. O stavu ruské ekonomiky mluvil již dříve pro Aktuálně.cz a v rozhovoru uvedl, co je podle něj skutečnou slabinou ruské ekonomiky.
Pro televizi Al-Jazeera pak Inozemcev nově komentoval i současnou zprávu evropských zpravodajců o možné krizi ruského bankovního sektoru. Uvedl, že v letech 2024 a 2025 vykázaly ruské banky souhrnný zisk kolem 80 až 90 miliard dolarů (kolem 1,7 až 1,9 bilionu korun). A přestože ekonomika letos zpomaluje, do konce roku podle odhadů vydělají až 3,9 bilionu rublů (kolem 1,1 bilionu korun), což by znamenalo další historický rekord, uvedl.
Podle ekonoma riziko systémové krize snižuje i samotná struktura ruského bankovního sektoru, který tvoří několik velkých bank pod přísným dohledem státu. I kdyby některé menší banky zkrachovaly a přibylo osobních bankrotů, neznamenalo by to podle něj kolaps celého systému.
Inozemcev nicméně upozorňuje, že válka výrazně prohloubila izolaci země od světových trhů i zahraničních investic a zároveň vedla k prudkému růstu vojenských výdajů a daňové zátěže. Rusku podle něj chybí inovace, pokračuje odliv kvalifikovaných pracovníků do zahraničí a investice výrazně klesají.
„Vojenské výdaje představují čistou ztrátu pro celkovou životní úroveň. Rusko nemůže vést válku tímto způsobem donekonečna. Země přichází o svůj současný i budoucí ekonomický potenciál,“ dodal Inozemcev.
