Na první pohled není důvod se jí bát. Na hladině pluje modrofialový útvar připomínající malý balónek nebo plachtu. To, co z něj může udělat nebezpečného vetřelce evropských pláží, je ale ukryté pod hladinou.
Měchýřovka portugalská (Physalia physalis) má chapadla dlouhá až 30 metrů, pokrytá žahavými buňkami. A letos jí na pobřeží jihozápadní Evropy přibylo tolik, že některé pláže musely omezit nebo úplně zakázat koupání.
Ve francouzském Baskicku se první nálezy objevily už v červnu. Od 21. července tam úřady zaznamenaly více než 1100 případů požahání a celkem 113 dočasných uzavírek pláží.
V sousedním regionu Landes muselo být od začátku léta přerušeno koupání na tamních 40 monitorovaných koupalištích celkem sedmdesátkrát. Informoval o tom francouzský deník Le Monde. Situace se měnila ze dne na den. Na některých místech se jeden den neobjevil jediný živočich, následující den jich na pobřeží mohly být desítky. Podle odborníků je jejich výskyt silně závislý na větru a mořských proudech.
Za jediný den požahala 120 lidí
Podobný problém řeší také Španělsko. Měchýřovky se v posledních týdnech objevovaly především podél severního pobřeží, zejména v Kantábrii a Baskicku.
V San Sebastiánu podle španělského serveru The Local během jediného dne požahaly 120 lidí. Za celý červenec bylo v oblasti hlášeno zhruba 800 případů. Některé pláže proto vyvěšovaly varovné vlajky a doporučovaly lidem nevstupovat do vody. Nejde přitom o běžný druh, který by byl na španělských plážích každodenní součástí léta. Letos však podle The Local přichází ze severního pobřeží stále více hlášení.
Není to medúza, je to kolonie
Přestože se měchýřovka často označuje jako medúza, biologicky jí není. Jde o sifonofor, tedy kolonii specializovaných jedinců, kteří společně fungují jako jeden organismus.
Portugalský Institut pro moře a atmosféru (IPMA) popisuje její modrofialový plynem naplněný útvar jako pneumatofor. Ten funguje jako plovák a zároveň jako jakási plachta, která pomáhá organismu pohybovat se po hladině. Měchýřovka sama aktivně neplave – její pohyb ovlivňují především vítr a povrchové proudy.
Právě její vzhled může být pro člověka zrádný. Z hladiny je totiž vidět především několik desítek centimetrů velký útvar. Pod ním se ale mohou táhnout mnohametrová chapadla.
Podle odborné studie zveřejněné v časopise Frontiers in Marine Science mohou dosahovat až 30 metrů. Každé z nich může obsahovat více než 750 tisíc žahavých buněk. Ty při kontaktu uvolňují toxiny. Požahání může způsobit silnou bolest a kožní reakci, v závažnějších případech také neurologické nebo kardiovaskulární problémy. Vědci ale zároveň upozorňují, že nejde o běžně smrtícího živočicha.
Problém může nastat daleko od břehu
Nebezpečí nespočívá pouze v samotném poranění. Silná bolest může plavce zaskočit a znemožnit mu bezpečně se dostat zpět na břeh. „Pokud lidé plavou příliš daleko od pobřeží a jsou požaháni, bolest může být tak intenzivní, že se nedokážou vrátit a mohou se utopit,“ upozornila pro Le Monde Elvire Antajanová, výzkumnice ekologie zooplanktonu z francouzského institutu Ifremer. Francouzští odborníci zároveň zdůrazňují, že samotný vysoký počet nálezů na plážích ještě automaticky neznamená, že měchýřovek výrazně přibylo v celém oceánu. Část z nich může být jednoduše větrem a proudy soustředěna právě k pobřeží.
Vědci zkoumají, zda za tím stojí teplejší oceán
Letošní výskyt přichází v době mimořádně teplého moře. Financial Times upozorňuje, že evropské vody letos zasáhla historicky výrazná mořská vlna veder. Vědci proto zkoumají, zda měnící se podmínky v oceánu mohou podobným organismům pomáhat. Přímá souvislost s klimatickou změnou ale zatím prokázaná není.
Podle francouzských odborníků mohou hrát roli především změny větru a mořských proudů, které měchýřovky přivádějí blíž k pobřeží. Vliv může mít také teplota vody. Le Monde upozorňuje na další zajímavý jev: v posledních dvou letech vědci na francouzském pobřeží zaznamenali také velmi malé jedince, které tam dříve nepozorovali. Jednou z hypotéz je, že teplejší voda v severním Atlantiku a Biskajském zálivu by mohla umožňovat rozmnožování přímo v této oblasti. Zatím ale není jasné, zda tomu tak skutečně je.
Podobné otázky řeší také vědci v okolí francouzského Arcachonu. Podle Financial Times se tam měchýřovky v posledních letech začaly objevovat prakticky každoročně, zatímco dříve jejich příchod nebyl tak pravidelný a mezi jednotlivými výskyty mohlo uplynout sedm až osm let. Odborníci však upozorňují, že vztah mezi změnou klimatu a množstvím těchto živočichů je složitější. Změna teploty může ovlivňovat proudění i rozmnožování, ale samotné oteplování nelze zatím označit za jedinou příčinu letošní situace.
Co dělat, když měchýřovku uvidíte
-
Nedotýkat se jí, ani když leží mrtvá na pláži.
-
Pokud je ve vodě, nevstupovat do ní a řídit se pokyny plavčíků.
-
Po požahání místo opláchnout mořskou vodou, nikoli sladkou vodou, a nedrhnout ho.
-
Zbytky chapadel odstranit pinzetou.
-
U měchýřovky portugalské lze podle portugalského IPMA použít teplý obklad kolem 40 °C po dobu asi 20 minut nebo neředěný ocet.
-
Při potížích s dýcháním, šoku nebo přetrvávající silné bolesti vyhledat lékařskou pomoc.
V Evropě není úplným nováčkem
Měchýřovka portugalská se navíc do evropských vod nevydala poprvé. Výzkum zveřejněný v Frontiers in Marine Science ukázal, že se Physalia physalis ve Středozemním moři objevuje nejméně od 19. století. Autoři studie dohledali historické záznamy a celkem více než 8700 kolonií zaznamenaných ve Středomoří mezi lety 1850 a 2021. Nejvíce nálezů pocházelo ze západní části oblasti.
Její přítomnost v evropských vodách proto není sama o sobě nová. Letošní situace je neobvyklá především rozsahem a četností nálezů na některých pobřežích. V Portugalsku je přitom tento druh známý dlouhodobě. Tamní IPMA ho označuje za nejnebezpečnějšího z gelatinózních živočichů, kteří se v portugalských vodách běžně vyskytují. Měchýřovky jsou pravidelně pozorovány nejen u pevninského Portugalska, ale také na Azorech a Madeiře.
Pozor i na mrtvou měchýřovku
Nebezpečí nekončí ve chvíli, kdy živočicha moře vyplaví. Žahavé buňky v chapadlech mohou zůstat aktivní i po smrti organismu. Portugalský IPMA proto výslovně varuje, aby se lidé měchýřovek nedotýkali ani tehdy, když na pláži vypadají jako nehybný kus plastu nebo průsvitné hmoty.
Podle institutu je při náhodném kontaktu důležité postižené místo opláchnout mořskou vodou a nedrhnout ho. Zbytky chapadel lze opatrně odstranit pinzetou. U požahání měchýřovkou se doporučuje přiložit teplý obklad o teplotě kolem 40 stupňů Celsia na přibližně 20 minut, případně použít neředěný ocet. Při šoku, potížích s dýcháním nebo přetrvávající bolesti je třeba vyhledat lékařskou pomoc. Právě u měchýřovky je ale důležité nezaměňovat doporučení pro ni s první pomocí při požahání jinými medúzami.
Zdroj: ipma.pt, gelavista.ipma.pt, frontiersin.org, euronews.com,