Komerční prezentace Aktual.: 30.09.2026 16:51
Praha – Vysokoškolské vzdělání má v Česku nadále méně lidí, než je průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Takzvané terciární vzdělání má v ČR 29 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr zemí OECD je 43 procent. Vyplývá to z poslední zprávy OECD. Zhruba dvě třetiny dospělých v ČR mají středoškolské vzdělání. Jejich podíl tak převyšuje průměr zemí OECD, který činí 39 procent. Na nízký podíl lidí s vysokoškolským vzděláním v ČR upozorňují odborníci dlouhodobě.
Podíl lidí, kteří dosáhli maximálně odborného středoškolského vzdělání, se téměř ve všech zemích OECD snižuje. Podobně je tomu i v Česku. Loni dosahovalo nejvýše odborného středoškolského vzdělání 70 procent lidí ve věku 55 až 64 let, u lidí ve věku od 25 do 34 let to bylo 52 procent. Podíl mladých dospělých s vysokoškolským vzděláním se v zemích OECD zvyšuje. Dosažená úroveň vzdělání byla podle zprávy v roce 2025 na historicky nejvyšší úrovni, protože stále více lidí získává vyšší kvalifikaci.
Podíl mladých dospělých, kteří nemají ani středoškolské vzdělání, se v zemích OECD snižuje, loni dosahoval 12 procent. Naopak v Česku se podíl lidí ve věku od 25 do 34 let bez středoškolského vzdělání mezi lety 2015 a 2025 zvýšil ze šesti na sedm procent.
Mimo vzdělávání i zaměstnání bylo podle zprávy loni v ČR sedm procent lidí od 18 do 24 let, průměr zemí OECD činil 14 procent. Za posledních deset let se v Česku také snížila míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů, ze tří procent v roce 2015 na dvě procenta v roce 2025. V zemích OECD dosahovala míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů v roce 2025 průměrně pěti procent.
Téměř ve všech zemích OECD mají dospělí bez vysokoškolského vzdělání nižší výdělky, než je celostátní průměr, vyplývá ze zprávy. V Česku vydělávají pracovníci, kteří dosáhli všeobecného středoškolského vzdělání například na gymnáziu, o osm procent méně, než je celostátní průměr. Pracovníci s odborným středoškolským vzděláním vydělávají o 16 procent méně a lidé bez dokončeného středoškolského vzdělání o 33 procent méně, uvádí zpráva. Průměrná mzda v Česku činila loni podle Českého statistického úřadu 49.215 korun.
Ve většině zemí je u lidí, kteří mají vyšší vzdělání, pravděpodobnější, že pracují na pozicích, které umožňují práci z domova. V ČR pracuje z domova příležitostně nebo obvykle 31 procent lidí, kteří mají vysokoškolské vzdělání, mezi pracovníky se středoškolským vzděláním je to asi desetina.
Vládní výdaje na vzdělávání v roce 2023 byly 3,6 pct HDP, průměr OECD byl 4 pct
Vládní výdaje na vzdělávání od základních po vysoké školy v Česku v roce 2023 činily 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dosáhl čtyř procent. Vyplývá to z poslední zprávy OECD. Odborníci na vzdělávání již dříve poukazovali na to, že je české školství dlouhodobě podfinancované.
Průměrné vládní výdaje na vzdělávání v zemích OECD klesly ze 4,4 procenta HDP v roce 2015 na 4,2 procenta HDP v roce 2023, vyplývá z údajů dostupných pro oba roky. Tyto údaje zahrnují výdaje i mimo vzdělávací instituce. Naopak v ČR se za stejné období zvýšily z 3,2 procenta na 3,7 procenta HDP.
Minulá vláda ODS, TOP 09 a STAN se v programovém prohlášení zavázala usilovat o to, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k hrubému domácímu produktu alespoň úrovni průměru zemí OECD. Podobný závazek má ve svém programovém prohlášení i současná vláda ANO, SPD a Motoristů, která slíbila navýšit výdaje na vzdělávání až k průměru zemí OECD.
V roce 2023 pracovalo ministerstvo školství podle schváleného rozpočtu s výdaji zhruba 265 miliard korun. Letos má školství rozpočet přibližně 284 miliard korun, v roce 2027 by mělo pracovat se zhruba 292,1 miliardy korun, schválila vláda.
Průměrné výdaje na jednoho žáka či studenta od základních po vysoké školy byly v roce 2023 v Česku nižší, než byl průměr OECD. Zatímco průměr OECD činil 13.601 dolarů, v Česku to bylo 11.861 dolarů.
Od roku 2015 se podle zprávy v mnoha zemích OECD zvýšily výdaje na jedno dítě v předškolním vzdělávání. Podobně je to i v Česku, kde výdaje na jedno dítě ve věku od tří do pěti let vzrostly z 5643 dolarů v roce 2015 na 7638 dolarů v roce 2023.
Ve většině zemí mají učitelé ve veřejných vzdělávacích institucích nižší platy než ostatní vysokoškolsky vzdělaní lidé, uvádí zpráva. Rozdíl je výraznější u učitelů na nižších stupních vzdělávání. V Česku vydělávali podle zprávy OECD učitelé v předškolním vzdělávání v průměru o 45 procent méně než ostatní vysokoškolsky vzdělaní pracovníci. Učitelé na prvním stupni základních škol měli v průměru o 31 procent méně než ostatní vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Loni dostávali učitelé včetně vedoucích pracovníků průměrný hrubý měsíční plat 53.346 korun. Meziročně jim stoupl o 5,7 procenta, dostávali tak asi 108,4 procenta loňské průměrné hrubé mzdy. Podle zákona by učitelé v Česku měli brát v průměru 130 procent průměrné hrubé mzdy. Pro letošek se částka vypočítává z průměrné mzdy roku 2024, která podle Českého statistického úřadu činila 45.899 korun.
Většinu učitelů ve všech stupních vzdělávání kromě vysokoškolského tvoří ženy, vyplývá ze zprávy. V předškolním vzdělávání tvoří ženy v průměru zemí OECD 96 procent všech učitelů, v Česku je to 99 procent. Na prvních stupních základních škol činí podíl žen mezi učiteli v ČR 77 procent, průměr zemí OECD je 68 procent.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}