Lety (Písecko) – Česká ústava odmítá, aby byla skupina lidí nazývána parazity nebo byl někdo považován za méněcenného, řekl na dnešním pietním aktu v Letech u Písku předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v narážce na nedávná slova představitelů Motoristů Filipa Turka a Petra Macinky. Shromáždění uctilo památku obětí koncentračního tábora pro Romy a Sinty, který byl v Letech zřízen v roce 1942. Zahynulo v něm přes 300 lidí. Od předloňského roku je na jeho místě památník.

Vystrčil v projevu uvedl, že tehdejší události by si lidé neměli jen připomínat, ale brát je i jako odkaz a jako zprávu pro dnešní dobu. Na setkání citoval z preambule Ústavy, v níž se píše o svobodném a demokratickém státě založeném na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti.

„Česká ústava odmítá, aby skupina lidí byla nazývána parazity. Česká ústava odmítá, aby někdo byl považován za méněcenného,“ prohlásil Vystrčil. Přestože nikoho přímo nejmenoval, připomněl tak nedávná slova poslance a čestného prezidenta Motoristů Turka o potřebě deratizace parazitů ve státní správě a ministra zahraničí a předsedy téže strany Macinky, který mluvil o svých odpůrcích jako o méněcenných.

Vystrčil uvedl, že v minulosti také vůči některým lidem použil výrazy, které se používat nemají. „Omlouvám se za to, je to chyba a nebylo to správné. Pokud chceme jít dál, tak musíme uznat chybu a musíme se umět omluvit, “ vyzval šéf Senátu.

Připomněl také, že v Letech byl dříve pracovní a kárný tábor zřízený na počátku československou vládou a že i v pozdějším koncentračním táboře pracovali jako dozorci Češi. „Máme v minulosti události, na které můžeme být hrdí, a potom jsou události, kde tomu tak není,“ dodal.

Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku vznikl předloni na jaře na místě koncentračního tábora pro Romy z druhé světové války, kde pak déle než čtyři desítky let stál velkokapacitní vepřín. Předtím připomínal v Letech romský holokaust jen pomník odhalený prezidentem Václavem Havlem v květnu 1995.

Vepřín postavený v 70. letech minulého století dlouho bránil vybudování památníku. Stát ho vykoupil v roce 2018 za 450 milionů korun. V druhé polovině roku 2022 byla stavba srovnána se zemí a mohlo začít budování areálu památníku. Výstavba vyšla na 102 milionů korun.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo přes 1300 Romů – mužů, žen i dětí. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení 327 z nich zemřelo, přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů, necelých deset procent z původní populace v českých zemích. Celkový počet romských obětí holokaustu se odhaduje na 300.000 až 500.000.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version