Obrat živé hudby se od konce pandemie covidu-19 výrazně zvýšil, přibývá publika a rostou také ceny vstupenek. Redakce RTVE se hudebního průmyslu ptala, co tento trend pohání a jaké dopady má uvnitř i vně samotného odvětví.
Shakira už je v Madridu. Její evropské turné začíná v pátek 18. září sérií dvanácti koncertů rozložených do čtyř víkendů. Navštívit by je teoreticky mohl každý obyvatel Málagy, tedy zhruba šest set tisíc lidí. Zpěvačka nebude koncertovat v žádných dalších evropských městech, fanoušci tak budou cestovat za ní.
V Macondo Parku, stadionu postaveném speciálně jako pocta kolumbijskému spisovateli Gabrielu Garcíovi Márquezovi a „latinskoamerickému národu“, stojí živá show v centru celého zážitku. Areál je plný restaurací, obchodů a výstav, to vše pod hlavičkou turné Las mujeres ya no lloran (Ženy už nepláčou). Shakira přitom, stejně jako před ní jiné velké mezinárodní hvězdy, vydělává obrovské částky.
Od sbírání desek k nákupu vstupenek
Když Shakira v roce 1997 vydala singl „Antología“, její fanoušci si chodili do obchodů kupovat album Pies Descalzos, které vyšlo v mezinárodní distribuci o rok dříve, a tím podporovali kariéru tehdy začínající kolumbijské zpěvačky. Dnes si většina lidí raději pustí například píseň „Hips Don’t Lie“ na některé ze streamovacích platforem, z čehož má interpretka výrazně nižší přímé příjmy. Shakira ale stále patří k nemnoha umělcům, kteří dokážou díky obrovskému počtu přehrání po celém světě ze streamingu výrazně těžit.
Na tento posun upozorňuje také hudební manažer JC Sanchez. „Samotný streaming je stále obtížnějším způsobem, jak dosahovat výraznějších příjmů. Pokud má být kariéra dlouhodobě udržitelná, není diverzifikace příjmů z koncertů, propagačních předmětů a přímého prodeje fanouškům možností, ale nutností,“ uvádí ve zprávě své společnosti Orphiq o trendech v hudebním průmyslu. Sanchez odvětví dobře zná i díky svému dřívějšímu působení ve společnostech Sony a Spotify.
Prezident asociace hudebního průmyslu Promusicae Antonio Guisasola k tomu pro RTVE uvedl, že koncerty byly vždy „velkým byznysem“ hudebního průmyslu. Streaming ale podle něj změnil způsob, jakým lidé hudbu poslouchají a za co v ní utrácejí.
„Dříve jste po vydání alba měli na několik týdnů prakticky monopol na prodej. Dnes ale nesoutěžíte jen s novinkami daného týdne, nýbrž i s nahrávkami starými 25 nebo 30 let. Poslech hudby je tak mnohem roztříštěnější, i když největší interpreti stále ovládají významnou část trhu,“ vysvětluje.
Podle Guisasoly je proto v záplavě „milionů ryb“ potřeba vyniknout. Velké koncertní show přitahují pozornost médií, přinášejí přímé příjmy ze vstupného a zároveň zvyšují počet přehrání skladeb na streamovacích platformách.
Touha po zážitcích
Trend velkolepých koncertů souvisí i s dalšími změnami v poptávce. Společnost měla o nové zážitky zájem už před pandemií covidu-19, po skončení lockdownů ale živá zábava zažívá skutečný boom.
„Kulturní nabídka je velmi bohatá a lidé vyčleňují významnou část svého rozpočtu na výjimečné příležitosti. Nechtějí jen jít na koncert, chtějí být součástí velké události,“ popsal RTVE Noticias Pascual Egea, prezident Asociace hudebních promotérů (APM).
Podle údajů APM se obrat sektoru živé hudby ve Španělsku oproti době před pandemií zdvojnásobil. Z 382,6 milionu eur (zhruba 9,3 miliardy korun) v roce 2019 vzrostl na 807,2 milionu eur (přibližně 19,6 miliardy korun) v roce 2025. V roce 2020 sektor zaznamenal prudký propad, už v roce 2022 se ale vrátil na předchozí úroveň.
„Ve světě plném obrazovek, kde stále více obsahu vytváří umělá inteligence, zůstává jednou z mála nenahraditelných věcí osobní účast,“ uvedl generální ředitel globální zábavní společnosti Live Nation Michael Rapino v tiskové zprávě k dalšímu růstu příjmů firmy.
Touha po zážitcích se pojí i s dalšími trendy, například s nostalgií, která částečně stojí i za zájmem o Shakiru, nebo s fenoménem takzvaných superfanoušků. Podle Guisasoly z Promusicae jde o lidi, kteří si pravidelně kupují alba, nosí propagační předměty a někdy navštíví stejný koncert i vícekrát. Právě oni jsou také ochotni připlatit si za VIP vstupenky nebo osobní setkání s interpretem, což pořadatelům přináší vyšší zisk.
Cenová bublina?
Zpěvačka Taylor Swift tento cenový model upevnila svým turné Eras Tour v letech 2023 a 2024. Koncerty navštívilo více než deset milionů lidí, kteří za vstupenku zaplatili v průměru 204 dolarů (4330 korun), jak deníku The New York Times potvrdila společnost, která turné organizovala. Šlo o cenu výrazně převyšující tehdejší průměr 131 dolarů (2780 korun) u velkých světových turné podle odborného časopisu Pollstar.
„Čím větší show, tím vyšší náklady a větší riziko,“ upozorňuje Egea z Asociace hudebních promotérů. Připouští však, že série koncertů jednoho interpreta na stejném místě, jako je tomu u Shakiry nebo Bad Bunnyho, umožňují lepší návratnost investice, protože není nutné pro každé vystoupení znovu stavět a rozebírat celou infrastrukturu.
Egea si ale nemyslí, že by ceny mohly růst donekonečna. Podle něj narazí na hranici toho, kolik jsou lidé ochotni za vstupenky zaplatit. Pokud je přestanou kupovat, pořádání velkých koncertů se přestane vyplácet. Za větší problém považuje překupníky, kteří vstupenky dál prodávají za výrazně vyšší ceny, než za jaké se prodávají oficiálně.
„Ekonomický dominový efekt“
Velké koncerty a festivaly jsou ale zatím výnosným byznysem – a nejen pro hudební průmysl. V areálu, kde Shakira vystupuje, jsou také obchody a stánky s občerstvením. Celý komplex navrhlo dánské architektonické studio Bjarke Ingels Group (BIG) a v následujících dnech v něm budou pracovat stovky lidí, od technického personálu po obsluhu návštěvníků. VIP zóny spravuje společnost Match Hospitality, která zajišťovala pohostinské a cateringové služby už na osmi mistrovstvích světa ve fotbale. Švýcarská firma dlouhodobě spolupracuje také s městem Madrid a podílela se i na dalších velkých akcích ve městě, včetně závodu Formule 1.
„Je rozdíl, zda se na akci objevují stále stejné značky, nebo zda dostanou prostor místní podniky. Důležitá je také kvalita pracovních míst, nejen jejich počet,“ uvedla nezávislá produkční manažerka Beatriz Cortová, když jsme se jí ptali na celkový ekonomický dopad podobných formátů.
Není přitom pochyb o tom, že velký koncert „spouští ekonomický dominový efekt“ i mimo samotný areál. „Diváci cestují z jednoho města do druhého, platí za hotel, chodí do restaurací, jezdí taxíky a nakupují v místních obchodech,“ popisuje Egea z APM.
Nevýhodou modelu megakoncertů je, že o podobný ekonomický přínos přicházejí jiná města, zatímco u turné s mnoha zastávkami se rozděluje rovnoměrněji. Zároveň se na jednom místě koncentrují problémy spojené s dopravou, bezpečností a přeplněností, na které upozorňují například sousedská sdružení v Madridu.
Prostor pro začínající umělce
Promusicae ani APM si nemyslí, že by rozmach velkých koncertů poškozoval menší nebo začínající interprety. Ti podle nich fungují v jiné síti klubů a menších koncertních prostor ve městech i obcích. Někteří hudebníci ale upozorňují, že peníze a pozornost, které míří do velkých akcí, pak chybějí jinde. Madridská kapela Rufus T. Firefly o tom mluvila v rozhovoru pro TVE ve svém domovském městě Aranjuez.
„V době, kdy se do obřích festivalů investuje tolik veřejných peněz, aby přilákaly velké kapely, si představte, kdyby se část těchto prostředků využila na síť koncertů po celém Španělsku. Lidé by mohli chodit na koncerty i v místech, kde se běžně nekonají, za dostupné ceny, a zároveň by měli umělci lepší pracovní podmínky a byli řádně zaměstnáni,“ řekl zpěvák a kytarista Víctor Cabezuelo. Podle něj by tak mohlo vzniknout „silné zázemí pro nastupující talenty“.
Produkční Beatriz Cortová pak upozornila na tlak, který na domácí kapely vytváří snaha co nejrychleji se posunout z menších klubů do velkých hal, jako je madridská Movistar Arena. Velký koncert je totiž i otázkou prestiže, přestože vyprodat takový prostor není samozřejmost. „Je to jako v New Yorku. Ostrov se kvůli mrakodrapům každý rok o něco propadá, ale stejně se stavějí další a další, jen aby se ukázalo, kdo dokáže postavit ten největší.“
Článek napsala Sofía Solerová (RTVE), poprvé byl publikován 18. září 2026 07:00 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.