Začíná týden Nobelových cen, pozornost i kvůli Trumpovi poutá kategorie za mír

Nobelovský týden zahájí v pondělí cena za fyziologii a lékařství, poté budou následovat další ocenění – v úterý za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu, v pátek za mír a pondělí 12. října za ekonomii. Vedle prestiže, kterou ceny přináší, laureáti obdrží za každou kategorii i finanční odměnu 12 milionů švédských korun (25,9 milionu Kč).

Výběr laureátů za fyziologii a lékařství náleží stockholmskému Karolínskému institutu. Portál The Scientist po anketě mezi odborníky napsal, že institut by letos mohl ocenit vědce za pokrok v imunoterapii při léčbě nádorových onemocnění, genovou úpravu, optickou koherentní tomografii, výzkum spánku nebo léčiva ze skupiny GLP-1 agonistů pro boj s obezitou.

O cenách za fyziku, chemii a ekonomiku rozhoduje švédská Královská akademie věd. Návrhy pro kategorie fyziky a chemie se neomezují jen na biomedicínskou oblast, ale zahrnují i výzkum optických a kvantových senzorů nebo takzvaných metamateriálů nabízejících nové elektrické, magnetické či optické vlastnosti včetně neviditelnosti.

Laureáty Nobelovy ceny za literaturu vybírá Švédská akademie. Obzvláště tuto kategorii považují znalci za hádanku. „Je to čisté hádání z kávové sedliny, což musíme uznat vzhledem ke stovkám uvažovaných spisovatelů,“ řekl agentuře DPA literární kritik Denis Scheck.

Z vyznamenaných za literaturu si lze povšimnout, že akademie v posledních letech pravidelně střídá mužské a ženské laureáty. Loni ocenění získal maďarský spisovatel László Krasznahorkai. Scheck se domnívá, že cenu by si letos zasloužily Kanaďanka Margaret Atwoodová, Američanka Siri Hustvedtová nebo Číňanka Cchan Süe. Z mužů by Scheck zvolil Salmana Rushdieho, a to i díky odporu k politickému a náboženskému totalitarismu, který Rushdie do svých děl vetkal. Rushdie je mimo jiné autorem knihy Satanské verše, kterou někteří muslimové považují za rouhačskou.

Největší zájem médií letos poutá Nobelova cena za mír. Když Nobelův výbor loni vybral Machadovou, netajil Trump své rozhořčení. Bílý dům tehdy výběr označil za politický, když neupřednostnil amerického prezidenta.

Analytici v rozhovoru s Reuters očekávají, že i když letos Trump naději nemá, a to i vzhledem k americké válce proti Íránu, může rozhodnutí Nobelova výboru ovlivnit. Podle expertů by se mohl výbor Trumpovu tlaku vymezit výběrem nějaké silné osobnosti či instituce, jejichž hodnoty americký prezident kritizuje. Příkladem jsou papež Lev XIV., Mezinárodní trestní soud (ICC), Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nebo zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesca Albaneseová.

Možné také je, že se výbor bude chtít případnému střetu s Trumpem vyhnout výběrem nekontroverzního laureáta. To by mohlo znamenat ocenění Emergency Response Rooms (ERR), súdánské komunitní skupiny poskytující pomoc během občanské války, či nevládní organizace Save the Children za pomoc dětem během ozbrojených konfliktů. Odborníci podle agentury AP zmiňují i Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), která je příkladem mírové spolupráce.

DPA poukázala na to, že ve výčtu zhruba tisícovky laureátů Nobelových cen je jen 67 žen, v kategoriích fyziky a chemie je pak méně než deset laureátek. Za důvody agentura vidí mimo jiné historicky nízké zastoupení žen ve vědeckých oborech a také to, že nominováni dlouho bývali především muži.

Přinejmenším v jednom ohledu se ale Nobelovy ceny více otevírají ženám, poznamenala DPA. Od ledna totiž vede Královskou akademii věd Ellen Moonsová, která je první ženou v čele této instituce od jejího založení v roce 1739.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}