Podle předsedy vlády by se Evropa měla soustředit zejména na výzkum protivzdušné obrany proti balistickým střelám, které představují hlavní problém. Babiš rovněž zopakoval, že ČR v příštím roce dosáhne výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP. K možnosti, že by se to podařilo již letos, se staví skepticky, ale nezavrhuje to.
Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině, která se pátým rokem brání ruské agresi, vojenské vybavení, pomoc a výcvik v hodnotě 70 miliard eur a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu.
Babiš uvedl, že s americkým prezidentem Donaldem Trumpem hovořil v úterý večer a krátce i dnes. Průběh summitu hodnotil jako klidný. „Jsem rád, že to dopadlo, jak to dopadlo. Žádný kartáč nebyl. Prezident Trump byl velmi příjemný, jako obvykle, a byl také velice spokojen po vystoupeních všech. Za mě ten summit dopadl velice dobře,“ řekl Babiš.
Průběh summitu hodnotil jako klidný. Mimo jiné s odkazem na italskou premiérku Giorgiu Meloniovou, jejíž vystoupení označil za skvělé, řekl, že je třeba nejen dívat se na podíl HDP, který členské státy NATO dávají na obranu, ale také na obsah výdajů a konkrétní částky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti podle Babiše vyzval Evropu, aby se zaměřila na protivzdušnou obranu, a to zejména před balistickými raketami.
Českou účast na summitu Babiš označil za důležitou. Premiér poznamenal, že se ČR zlepší, pokud jde o výdaje na obranu, a zopakoval, že chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun.
ČR se naopak podle Babiše nebude podílet na pomoci 70 mld. eur pro Ukrajinu. Podle expertů se ale nejedná o 70 miliard nových financí nad stávající podporu. Přibližně 30 miliard eur ze zmíněné částky totiž tvoří už schválená půjčka Evropské unie pro Ukrajinu, zbývajících zhruba 40 miliard eur mají evropské státy NATO a Kanada poskytnout formou bilaterální vojenské pomoci, výcviku, dodávek techniky a další podpory. Proto někteří analytici upozorňují, že nejde o zcela nový balík peněz, ale z velké části o sjednocení už oznámených či plánovaných závazků pod jednu společnou hlavičku NATO.
Česko si společně se Slovenskem a Maďarskem v EU vyjednaly, že se nebudou podílet na zárukách za společnou unijní půjčku Ukrajině, která dosahuje celkové výše 90 miliard eur.
