Žalobkyně obžalovala čtyři lidi v bitcoinové kauze

Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně, odpověděl dnes na dotaz ČTK olomoucký vrchní žalobce Dragoun. V tiskové zprávě jména obžalovaných uvedena nejsou, ale jsou známa z doby obvinění. Vyjádření Blažka, Daňhela a Titze ČTK shání, Jiřikovský je ve vazbě.

Jiřikovskému navrhuje žalobkyně uložení souhrnného trestu 20 let vězení a propadnutí majetku, a to za provozování darknetového tržiště Nucleus Market v letech 2014 až 2016, na němž se odehrávaly ve velkém rozsahu obchody s omamnými a psychotropními látkami, i za legalizace výnosů z této činnosti z roku 2015 v rozsahu zhruba 12 milionů korun; trest zahrnuje i jeho předchozí odsouzení, ze kterého byl podmíněně propuštěn. Za praní špinavých peněz v podobě darování bitcoinů v hodnotě 960 milionů korun ministerstvu spravedlnosti v březnu 2025 navrhuje státní zástupkyně uložení dalšího trestu odnětí svobody v trvání devíti let, uvedl olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun na stránkách VSZ.

Exministrovi Pavlu Blažkovi (dříve ODS), který kvůli kauze loni rezignoval, a jeho někdejšímu náměstkovi Daňhelovi žalobkyně navrhuje 6,5 roku vězení a peněžité tresty v jednotkách milionů korun. Podle obžaloby se podíleli na legalizaci výnosů z trestné činnosti související s darknetovým tržištěm a s darováním bitcoinů ministerstvu spravedlnosti, přičemž záměrně porušili své povinnosti jako úředních osob. Obžalováni jsou tak z praní špinavých peněz i zneužití pravomoci úřední osoby.

Ještě vyšší trest navrhuje žalobkyně pro Jiřikovského advokáta Kárima Titze, který podle obžaloby legalizaci výnosů z trestné činnosti spojenou s porušením povinností úředních osob zorganizoval. V souvislosti s tímto darem je obžalován z účastenství ve formě organizátorství zločinu zneužití pravomoci úřední osoby a z praní špinavých peněz. „Dále je tomuto obviněnému samostatně kladeno za vinu, že se podílel ještě v březnu a dubnu 2025 na legalizaci výnosů z trestné činnosti v rozsahu 40 bitcoinů, což představuje zhruba 74 milionů korun,“ uvedl Dragoun. Žalobkyně Titzovi navrhuje osmiletý úhrnný trest, peněžitý trest v desítkách milionů korun a zákaz činnosti na dobu osmi let.

VSZ v Olomouci muselo podat obžalobu do 14. srpna, jinak by byl kvůli končící vazební lhůtě propuštěn z vazby.

Bitcoiny v hodnotě téměř miliardy korun přijal tehdejší ministr spravedlnosti Blažek loni v březnu jako dar pro stát od Jiřikovského. Darování kryptoměny vyvolalo otázky ohledně původu majetku, transparentnosti i etiky přijetí takového daru státem. Podle vyšetřovatelů měl dar sloužit pro legalizaci dalších bitcoinů Jiřikovského. Programátor se ke kryptoměně dostal po propuštění z vězení, kde si odpykával devět let za provozování on-line tržiště pro prodej drog. Většinu zabavené elektroniky mu loni v lednu vydal na podnět Nejvyššího soudu brněnský krajský soud. Kvůli šifrování totiž znalec nevěděl, co je v zařízeních uloženo.

Aktéři odmítají obžalobu v bitcoinové kauze, nemá prý oporu ve vyšetřování 

Aktéři bitcoinové kauzy nesouhlasí s podanou obžalobou, nemá podle nich oporu ve vyšetřování. Podle Blažka se dosud nijak neprokázalo, že kryptoměna pochází z trestné činnosti. Titz kritizuje postup policie a státního zastupitelství, který pokládá za účelový. Vyšetřování podle něj není dokončené, klíčové znalecké posudky k původu bitcoinů dosud neexistují, uvedl Titzův právní zástupce Lukáš Trojan ve vyjádření, které poskytl ČTK. S obžalobou nesouhlasí ani Daňhel.

Blažek zatím obžalobu nemá k dispozici. „Zatím mohu jen konstatovat, že doposud nebylo právně nijak prokázáno, natož rozhodnuto, že darované BTC pocházely z trestné činnosti. A tvrzení policie, že mezi obžalovanými existovala nějaká dohoda o protiprávním jednání, nebylo doloženo taktéž. A být ani nemohlo, neboť jde o výmysl a lež,“ uvedl Blažek na síti X.

„S obžalobou, která nemá oporu v provedeném vyšetřování ani v souvisejících rozhodnutích soudů, nesouhlasím,“ sdělil ČTK Daňhel.

Obžalobu podalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci ke Krajskému soudu v Brně. Týká se ještě Tomáše Jiřikovského. ČTK shání vyjádření jeho právního zástupce. Jiřikovský je jako jediný ve vazbě. Kdyby státní zastupitelství nepodalo obžalobu do poloviny srpna, patrně by se dostal na svobodu.

„Je porušením práva na spravedlivý proces, pokud je obžaloba podávána za situace, kdy vyšetřování prokazatelně není ukončeno. Trestní řád neumožňuje podat obžalobu, pokud skutkový stav není prokázán bez důvodných pochybností. Jedná se o velmi závažné pochybení. Právo na spravedlivý proces není možné obcházet,“ uvedl Trojan.

„Klient věří ve spravedlivý soudní proces a je připraven v rámci své obhajoby využít veškeré dostupné právní prostředky, bez ohledu na právní či mediální tlak, kterému je podrobován,“ doplnil Trojan. Titz se nedávno obrátil také na Ústavní soud. Žádal předběžné opatření, které by dočasně znemožnilo podat obžalobu.

Podle Titzova právního zástupce není dosud postaveno najisto, že bitcoiny pocházejí z trestné činnosti. Trojan poukázal také na to, že od zahájení trestního stíhání k podání obžaloby uplynuly jen tři měsíce, spisový materiál však má 23.000 stran, což komplikuje obhajobu. Zajištění nemovitého majetku a všech bankovních účtů pokládá obhajoba za nepřiměřené opatření, které vytváří extrémní tlak na Titze a jeho nejbližší okolí.

Jiřikovskému navrhuje žalobkyně uložení souhrnného trestu 20 let vězení a propadnutí majetku, a to za provozování darknetového tržiště a legalizaci výnosů z této činnosti. Trest zahrnuje i jeho předchozí odsouzení, ze kterého byl podmíněně propuštěn. Za praní špinavých peněz v podobě darování bitcoinů v hodnotě 960 milionů korun ministerstvu spravedlnosti v březnu 2025 navrhuje státní zástupkyně uložení dalších devíti let vězení.

Titz byl původně Jiřikovského advokátem. Poté, co se sám zařadil mezi obviněné, už jako právní zástupce v kauze vystupovat nemůže. V seznamu České advokátní komory je ale nadále veden jako aktivní advokát. Blažek má výkon advokacie pozastavený od roku 2012.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}