Zlato zažilo v letos výkyvy a dokonce spadlo o 18 procent oproti loňským maximům. Přesto zůstává na historicky vysokých úrovních. Co za poklesem stojí? Začíná trh panikařit?
Rozhodně ne. Důležitý je však kontext. Ano, od maxim roku 2025 jsme níž zhruba o 18 procent, ale zlato za posledních 12 let vyrostlo o 400 procent. V průměru tedy zdvojnásobí hodnotu každé tři roky. Od roku 1971 poráží většinu akciových indexů. Např. ve srovnání s indexem Dow Jones vyrostlo o 14 000 procent, zatímco DJIA vyrostl o 7000 procent. Mluvit o propadu je tedy zavádějící, zlato spíše pouze koriguje po výjimečně silném roce.
Co je hlavním motorem, který cenu zlata tlačí nahoru? Je to geopolitická situace?
Zlato reaguje na nejistotu. Zásadním momentem bylo historické opuštění zlatého standardu. Když přestaly být peníze kryté zlatem, státy začaly masivně tisknout nové peníze a tím se zadlužovat. Protože byl americký dolar globální devizovou rezervou, neprojevilo se to hned hyperinflací, ale skrytým růstem obrovského dluhu, kdy jen úroky z tohoto dluhu převyšují jeden bilion USD. USA dnes čelí také tzv. Fergusonovu efektu – náklady na obsluhu dluhu převýšily výdaje na zbrojení. Viděli jsme to u habsburské monarchie, britského impéria – a teď u USA. Úroky z dluhu přesáhly bilion dolarů a porostou dál. USA jsou neefektivní, drahé a úpadek je v podstatě matematicky daný.
Z pohledu dlouhodobého makroekonomického cyklu se nacházíme na konci stoleté periody. Po Velké Británii převzala po druhé světové válce vedení Amerika, nyní globálně sílí Asie. I další státy jsou dnes tak zadlužené, že je jim snižován rating a jejich dluhopisy už mohou být vnímané jako méně bezpečné. Itálie má dluh 137 procent HDP, Francie 116 procent HDP, USA 122 procent HDP, Japonsko dokonce 225 procent. V této fázi hledání nového uspořádání světa extrémně roste mezinárodní napětí. Investoři proto vedle akcií a dluhopisů stále více přidávají zlato jako třetí pilíř portfolia.
To zní jako konec dolaru jako světové rezervní měny. Skutečně se to děje?
Válka na Ukrajině a s ní spojené sankce ukázaly, že síla „petrodolaru“ má obrovské trhliny. Západ věřil, že sankce a odpojení od amerického dolaru Rusko finančně položí. To ale dokázalo prodávat svou ropu za mimodolarové měny jako jüan a rupie nebo přímo za investiční zlato. Částečně tak uniklo západním sankcím a např. díky vyšší poptávce a ceně ropy kvůli konfliktu s Íránem paradoxně z války finančně těží a kumuluje rezervy.
Na pozadí viditelné politiky a konfliktů prezentovaných navenek probíhá tichá finanční a dluhopisová válka. Například Čína loni vyprodala velkou část amerických dluhopisů ze svého portfolia a získaný kapitál přesouvá do fyzického zlata. Dolar začíná viditelně upadat v rámci globálního využívání v podílu na světových finančních transakcích. Jen loni kleslo využívání dolaru ve světě o 13 procent. K tomu přispívá i situace kolem Hormuzského průlivu, z níž profituje Rusko. U něj mají státy jistotu dodávky na rozdíl od ropy z Perského zálivu a za to jsou si ochotny aktuálně připlatit. Nejistota na ropném trhu pak podporuje zájem o komodity včetně zlata. Centrální banky států BRIC omezují držbu amerických dluhopisů a také množství dolarů ve svých devizových rezervách a naopak navyšují podíl ve zlatých rezervách.
Centrální banky tedy v poslední době masivně navyšují své zlaté rezervy?
Ano, od druhé světové války nekupovaly tolik zlata jako teď. Po hypoteční krizi 2010 přesahovaly nákupy všech centrálních bank na světě 500 tun ročně, po začátku války na Ukrajině se ale dvojnásobily a dosahují tak zdaleka nejvyšší hodnoty od druhé světové války Je to jasný střet Východu a Západu. Státy BRICS snažící se o dedolarizaci prodávají dolary a nakupují zlato.
Jaký je tedy podle vás výhled na ceny zlata? Shoduje se s predikcemi velkých finančních institucí?
Krátkodobě bude zlato dál volatilní a citlivé na vývoj cen ropy a geopolitické konflikty na Blízkém východě. Velké banky jako Bank of America, JP Morgan, Deutsche Bank nebo UBS predikují cenu na konci roku 2026 v rozmezí 5400 až 6300 dolarů za unci oproti aktuální ceně 4700 dolarů.
Z dlouhodobého hlediska bude růst ještě výraznější. Jednou zlato prostě dojde. Zásoby ve známých dolech vystačí podle aktuálních prognóz na 20 let a náklady na těžbu stále rostou. Jsme pravděpodobně poslední generace, která zažije těžbu zlata tak, jak ji známe. To může cenu vyhnat tak vysoko, že se zlato stane pouze doménou institucí a velmi bohatých lidí.
To zní až varovně. Je tedy aktuálně příležitost nakupovat? Jakou roli by mělo zlato hrát v portfoliu drobného investora?
Zlato je dnes zcela nezbytnou součástí každého investičního portfolia. Model klasického investičního portfolia 60/40, kdy v době růstu dominovaly akcie a v krizích státní dluhopisy, přestal kvůli předlužení států západní Evropy, Japonska a USA fungovat. Stabilizační roli proto nyní plně přebírá fyzické zlato. Investoři a experti doporučují mít v portfoliu zhruba 10 až 15 procent zlata. Portfolia obohacená o drahý kov dosahují z dlouhodobého pohledu nejen nižší kolísavosti, ale generují i lepší výnosnost než dřívější tradiční rozložení aktiv.
A jaké jsou praktické možnosti, jak může běžný investor na „zlatý“ trh vstoupit? Má rovnou kupovat zlaté cihly nebo jít přes ETF fondy?
Pokud chce jistotu, musí mít fyzické zlato. U papírového zlata, ETF certifikátů, je obrovský problém s podložeností. Krytí skutečným fyzickým aktivem je často jen iluze a virtuální realita. Poměr mezi množstvím fyzického zlata a papírovým zlatem je podle serveru usdebt.clock aktuálně necelé jedno procento. Pokud by ho chtěli všichni najednou vybrat, nebyl by ho dostatek. IBIS InGold proto nabízí jen fyzické zlato; klienti si ho mohou nechat poslat domů nebo zdarma uložit trezorech společnosti.
Fyzické zlato je ale pro drobného investora drahé. Slitek o váze jednoho gramu má obrovskou přirážku…
Nevýhodou malých slitků je vysoká gramová cena a také rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou, tzv. spread, ve výši 30 procent. Právě proto nabízíme produkty jako je iiplanRentier® a iiplanGold®, kde klient může spořit už od stokoruny měsíčně na velké slitky. Dosahuje tak velmi atraktivní gramovou cenu a nízké spready, na které by vzhledem k malému množství prostředků nemohl běžný klient dosáhnout. Gram zlata v kilovém slitku je o 30 procent levnější než samostatně balený jednogramový slitek. Na celém kilu tak klient ušetří přes milion korun a spread je jen čtyři procenta. Uživatelská správa probíhá prostřednictvím aplikace zabezpečené pomocí Face ID nebo otiskem prstu. Klient může libovolně vkládat peníze, kdykoliv je zdarma odprodat a vybrat hned ve čtyřech evropských měnách zpět. Dle osobní potřeby si pak částku může nechat vyplatit nebo převést z účtu do menších fyzických slitků zaslaných domů. Minimální horizont investice by měl být aspoň pět let. V dnešním světě je zlato ta nejstabilnější kotva, jakou můžete mít. Z dlouhodobého pohledu se na něm vlastně nedá prodělat.
