Komerční prezentace Aktual.: 27.04.2026 14:50
Praha – Hodnocení českých výdajů na obranu, které zveřejnil premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli, dostalo Česko minulý týden na jednání s aliančními spojenci. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Podle něj jsou rozhodující vojenské schopnosti, ne výše obranných výdajů. Česko bude mít letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) obranné výdaje 1,78 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a nesplňuje tak závazek dvou procent HDP.
Podle Zůny zatím není možné dělat závěry o výši obranných výdajů na letošní rok, jelikož ve svém hodnocení NATO pracuje s daty z fiskálních období daného roku. Vláda v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se Česko dostane pouze v případě, že by do nich bylo zahrnuto financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.
Zůna uvedl, že se nově na jednání také posuzovala uznatelnost některých výdajů na obranu, což v minulosti nebylo. Právě to podle něj vysvětluje rozdíly v náhledu na to, odkud se čerpají výdaje na obranu v procentuálním vztahu k HDP.
„NATO měří procentuální plnění výdajů na obranu vůči statistikám Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ne z toho, co my vykážeme ve vztahu k státnímu závěrečnému účtu,“ řekl Zůna. Dodal také, že například peníze z evropské půjčky SAFE ve výši asi 52 miliard korun směřující mimo jiné na tanky Leopard 2A8 nebo vozidla Tatra T-815, se nezapočítávají, neboť se jedná o půjčené peníze.
Babiš v neděli také uvedl, že závazek vůči alianci loni nesplnila ani vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje 1,85 procenta HDP. Podle Fialy ale loni Česko vydalo 2,01 procenta HDP a odkázal na aktuální zprávu generálního tajemníka NATO. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) Babiše obvinila ze lži. Černochová dnes ČTK řekla, že na ministerstvu obrany si požádala o dokumenty, ze kterých tvrzení nynější vlády vychází.
„V hodnocení jsou rozhodující vojenské schopnosti, kterých má Česká republika v průběhu plánovacího cyklu nabýt, a hodnotí se, zda k jejich naplnění existují finanční předpoklady,“ řekl Zůna.
Alianční státy se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly směřovat k výdajům na obranu ve výši alespoň dvou procent HDP k roku 2025. Tento cíl měl posílit obranyschopnost aliance v reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí po ruské anexi Krymu.
Loni v červnu na summitu v Haagu se členské státy shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
