Definitivní stopku dostal Zůna v pátek. Údajně oželí cestu do Číny proto, aby byl přítomný u finálního projednávání státního rozpočtu, informaci oznámil šéf dolní komory a SPD Tomio Okamura. Podle zákulisních informací webu Aktuálně.cz z vládního prostředí sehrál důležitou roli ještě jeden důvod – nespokojenost premiéra Andreje Babiše.
Předseda vlády už v pondělí přiznal, že o žádné Zůnově cestě neví. Následně se začal pídit po jeho nepřítomnosti na jednáních kabinetu. Týdeník Respekt uvedl, že ho Babiš „dva dny hledal“, než v úterý zjistil podle instagramového příspěvku, že se hlava resortu obrany nachází na fóru v Jižní Koreji. „Ministr se našel,“ měl oznámit ve vládní whatsappové skupině a poslat snímek obrazovky.
Obohacující zkušenost, nechal se slyšet Zůna
Přitom se už dlouho dopředu vědělo, že Zůna bude jedním z hlavních řečníků bezpečnostní sešlosti v jihokorejském Soulu. Na Seoul Defense Dialogue 2026 se svými protějšky mluvil nejen o výzvách současného světa, ale také o svých zkušenostech z Číny, kde v letech 2023 a 2024 působil jako vojenský atašé na české ambasádě v Pekingu.
„Služba v pozici vojenského přidělence v Číně pro mě byla velmi obohacující. Prakticky celý život jsem strávil v armádě, takže tohle bylo pro mě něco nového. Mít významné vojenské zkušenosti však pomáhá při komunikaci s partnery z různých zemí – a to nejen se spojenci – jelikož vojenský personál si dokáže vzájemně rozumět na základě principů našeho řemesla,“ odpověděl na dotaz jihokorejské moderátorky.
Ministr poznamenal, že se vždy snažil hledat společnou řeč pro spolupráci s partnery z jiných zemí. Funkce vojenského atašé je podle něj nepostradatelná, proto ocenil, že ji řada zastupitelských úřadů po celém světě využívá.
„Práce v komunitě přidělenců v Pekingu, kde je zastoupen prakticky celý svět, představuje velmi efektivní platformu pro vyjádření postoje vlastní země i pro příjem signálů ostatních a pro pochopení toho, jak svět skutečně funguje,“ dodal Zůna.
„Ukázka čínské zoufalosti“
Komentář šéfa českého resortu obrany k jeho zkušenostem v Číně ovšem přišel jen pár minut poté, co se Peking dočkal veřejného ponížení. Během promluvy filipínského ministra Gilberta Teodora totiž čínský vojenský atašé z tamější ambasády přinesl ručně psaný dopis. V něm říše středu kritizovala rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu v Haagu, který 12. července 2016 odmítl čínské nároky v Jihočínském moři a postavil se za Filipíny.
„Rozhodnutí soudu z roku 2016 Čína nepřijímá ani neuznává,“ zaznělo v nótě. „Samozřejmě, protože jste soud prohráli,“ řekl s úsměvem ministr Teodoro a v podobném duchu komentoval jednotlivé části čínského textu. Po přečtení celého dopisu se pak pustil do tvrdé kritiky.
„Je správné takové poznámky předávat ve chvíli, kdy veřejně mluvím k publiku? Jestli je tohle postoj Číny, tak tím zneuctila nejen mezinárodní právo, ale také pohostinnost Jižní Koreje a organizátorů fóra. Mějte trochu slušnosti, mějte trochu studu,“ školil Teodoro představitele Pekingu.
„Tohle je nátlak, šikana a agrese. Nechám si tento dopis jako památku čínské zoufalosti – jako ukázku, jak neefektivní je její pozice tváří v tvář svobodnému publiku,“ zvedl posléze papír, aby si ho účastníci fóra mohli prohlédnout. „Doufám, že neskončíte v gulagu,“ popřál poslíčkovi, který mu donesl dopis až na pódium. Více jsme o incidentu psali zde.