Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
Prezident Petr Pavel v té souvislosti řekl, že Česko by nemělo ztrácet kurz, na který se před lety vydalo, a nemělo by si vybírat z principů západních demokracií jen ty, které mu zrovna vyhovují. „Po tom, co jsme celou dobu těžili z příspěvků, které k nám ve štědré podobě chodily na rozvoj naší ekonomiky, tak dnes už se nám tak trochu nelíbí, že bychom se také mohli stát plátci, kteří budou podporovat další slabší,“ prohlásil.
Vláda chce o penězích pro Česko ještě jednat. Zásadnější diskuzi o unijním rozpočtu očekává premiér Andrej Babiš (ANO) na podzim. Podle předsedy Evropské rady Antonia Costy je nutné dosáhnout dohody do konce roku.
Ministerstvo pro místní rozvoj teď připravuje materiál s oblastmi, do nichž mají v příštích letech evropské peníze mířit. Kabinet o něm má jednat ještě během července – tedy před vládními prázdninami.
Evropský víceletý finanční rámec na roky 2028 až 2034 se má vedle dotací víc než dosud soustředit například na úvěry. „V oblasti třeba finančních nástrojů máme pouhá čtyři procenta celkové alokace. Průměr EU je někde okolo deseti procent. To znamená naší ambicí jako ministerstva pro místní rozvoje je, že chceme tento podíl navýšit až na nějakých patnáct dvacet procent,“ říká vrchní ředitel Sekce fondů EU a mezinárodních vztahů Stanislav Schneidr.
Premiér v této souvislosti kritizuje, že Unie už předem státům ukládá, že 43 procent z peněz má jít na zelené záležitosti a čtrnáct procent na sociální programy.
Kyperské předsednictví v červnu poprvé představilo takzvaný vyjednávací rámec rozpočtu. Jde o bezmála 42 bilionů korun.
Jak to vidí poslanci
Členka sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jana Murová (ANO) vidí v úvěrech příležitosti. „Myslím si, že není sprosté slovo vzít si úvěr a investovat do majetku, který bude sloužit dalším generacím. To je naprosto v pořádku. Dělá to soukromý sektor, proč by to nedělaly i obce?“ táže se.
Členka stejného výboru Helena Langšádlová (TOP 09) soudí, že to může být výhodné například u projektů snížení energetické náročnosti.
Místopředseda sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Tomáš Doležal (SPD) uvedl, že prioritami jeho hnutí jsou podpora nájemního dostupného družstevního bydlení. „A podpora regionů v transformaci. Vzhledem k zaměstnanosti a dopravě. Tím mám na mysli severní pás regionů od Karlovarského po Moravskoslezský,“ upřesnil.
Členovi sněmovního výboru pro evropské záležitosti a exministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL) vadí, že se vládní většina nebaví s parlamentní opozicí. „Ten rozpočet je na sedm let, takže bude přesahovat dvě vlády – tuhle i tu příští. Já bych čekal mnohem širší debatu,“ prohlásil.









