Víc než třetina českých dětí a dospívajících trpí poruchami spánku nebo jeho vážným nedostatkem. Přibližně čtyři procenta dětí se potýkají s takzvanou obstrukční spánkovou apnoí, při které dochází k opakovaným zástavám dechu. Pokud se neléčí, může způsobovat poruchy chování a růstu, vysoký krevní tlak i další zdravotní komplikace.
Čtyřletého Dominika trápí časté chrápání. Jeho otec Jiří Tlačil se s ním proto rozhodl navštívit specialistu. „Zjistili jsme, že se mu zastavuje dech na chvíli. Proto jsme přišli sem, abychom měli jistotu, že to není spánková apnoe,“ vysvětlil.
„Tyto problémy má spousta dětí, které nutně nemusí mít spánkovou apnoi. Velice často je to způsobené jenom zvětšenou nosní mandlí nebo alergickou rýmou,“ vysvětlil lékař spánkové laboratoře Dětského oddělení Nemocnice České Budějovice Stanislav Červíček.
Podle něj je nejjednodušším způsobem vyšetření dýchání ve spánku metoda zvaná limitovaná noční polygrafie. „Já vám půjčím přístroj, který si vezmete domů. My díky tomu budeme vědět, jak Dominik v noci dýchá, jestli má nějaké respirační události, kolik jich má,“ vysvětlil otci Dominika lékař.
Projevy mohou připomínat ADHD
Obstrukční spánková apnoe může u dětí dlouho zůstávat nerozpoznaná. Na rozdíl od dospělých totiž nemusí být přes den unavené. Postupem času se u nich může objevit hyperaktivita, poruchy pozornosti či učení, ale i agresivita. Tyto projevy mohou připomínat ADHD.
Neléčená spánková apnoe může kromě poruch chování způsobovat také další zdravotní komplikace, například vysoký krevní tlak, cukrovku nebo obezitu. Mezi možné dlouhodobé zdravotní důsledky patří i zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Spánková apnoe ale není jediným problémem. Děti trpí i dalšími poruchami spánku a přibývá těch, které spí nedostatečně. Podle odborných studií a pediatrů se v současnosti s některou formou poruchy spánku nebo jeho vážným nedostatkem potýká až čtyřicet procent dětí a dospívajících.
- Insomnie (nespavost): Projevuje se dlouhým usínáním (více než 30 minut) nebo častým nočním buzením
- NREM parasomnie: Projevy vázané na hluboký spánek. Noční děsy (náhlé probuzení s křikem a panikou), náměsíčnost nebo zmatené probuzení
- Poruchy dýchání ve spánku: Především obstrukční spánková apnoe, doprovázená hlasitým chrápáním a krátkými zástavami dechu
- Syndrom neklidných nohou: Nepříjemné pocity v končetinách, které nutí dítě se neustále hýbat a brání klidnému usínání
Zdroj: Šance dětem
Nedostatek spánku zhoršuje pozornost, způsobuje deprese
To, že děti a dospívající spí rok málo, potvrzuje studie HBSC, jejíž výsledky jsou prezentovány na webu Zdravá generace. Průměrná délka jejich spánku ve všední dny klesla pod hranici osmi hodin. „Za posledních zhruba 10 až 15 let se průměrná délka spánku skutečně zkrátila o nějakých dvacet minut. Jelikož zahájení školního vyučování je pevně dané, souvisí zkracování především s pozdějším uléháním, zatímco ranní vstávání do školy se příliš nemění,“ řekl hlavní řešitel studie HBSC v Česku Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci.
Roste také podíl patnáctiletých, kteří uléhají ke spánku o půlnoci nebo později. „Pravděpodobně se jedná o souběh více vlivů: večerní zábava a on-line komunikace, školní stres, kofein nebo volnější nastavení rodinného režimu. Naše data neumožňují určit, jak velkou část trendu způsobil který faktor,“ poznamenal Kalman.
Nedostatek spánku se může negativně projevit také ve škole. Únava souvisí s horší pozorností a pamětí, a tedy i obtížnějším učením. Ovlivnit může také schopnost regulovat emoce. Nevyspalé dítě může být podrážděné a hůře zvládat běžnou zátěž. Děti s nedostatkem spánku také častěji trpí nadváhou, obezitou nebo depresivními obtížemi.
„Náš článek v Central European Journal of Public Health ukázal, že pozdní uléhání souviselo s horší psychickou pohodou, podrážděností, vynecháváním snídaní, pitím energetických nápojů či užíváním návykových látek,“ řekl Kalman.
Dospání deficit nevyrovná
Takzvaný sociální jet lag podle vědce vzniká v důsledku nesouladu mezi biologickými hodinami a režimem, který vyžaduje škola nebo jiné povinnosti. „Typickým projevem je výrazný posun času usínání a vstávání mezi školním týdnem a víkendem. Dítě tak opakovaně přechází mezi dvěma časovými režimy. Samotný rozdíl v délce spánku není totéž, co posun jeho načasování. Tento nesoulad souvisí s únavou, horším soustředěním a zhoršenou psychickou pohodou,“ vysvětlil.
Víkendové dospání může zmírnit některé následky nedostatku spánku, nelze však spoléhat na to, že pravidelný spánkový deficit zcela vyrovná. Předchozí výzkum podle Kalmana naznačuje, že po výrazném omezení spánku se některé ukazatele pozornosti nevracejí k původní úrovni ani po dvou nocích dostatečně dlouhého spánku. Důležité je proto spát dostatečně dlouho a co nejpravidelněji během celého týdne.
Horší spánkové návyky českých dětí souvisejí také s hraním digitálních her a dalšími on-line aktivitami. „On-line aktivity zabírají čas určený ke spánku, obsah a očekávání zpráv udržují dítě v napětí a světlo obrazovek může ovlivňovat večerní biologické signály,“ řekl Kalman.
Z průřezových dat však podle něj nelze jednoznačně určit směr příčinné souvislosti. Vztah může být obousměrný. „Technologie mohou oddalovat spánek a dítě, které nemůže usnout, může častěji sahat po telefonu, čímž se dostává do začarovaného kruhu,“ vysvětlil vědec. Dodal, že kromě technologií mohou hrát roli i další faktory, například stres.
Klíčové je podle něj zlepšit návyky související s usínáním. Kvalitnější a delší spánek může podpořit pravidelné uléhání a vstávání, omezení používání obrazovek hodinu až dvě před spaním nebo vyhýbání se těžkým jídlům ve večerních hodinách. Důležité je také klidné, tmavé a vyvětrané prostředí v ložnici.
- Vypnout veškerou elektroniku (mobil, tablet, televizi) 2 hodiny před spaním
- Dodržovat stejný čas uléhání do postele i vstávání v týdnu i o víkendu
- Uklidňující rituály – teplá koupel, čtení knihy, klidné povídání
- V ložnici usínat v tichu, zatemnit okno, vyvětrat
Zdroj: Akademie Zdravé generace
Pro dobrou spánkovou hygienu ale nejsou rozhodující pouze návyky bezprostředně před usnutím. Pomáhá také každodenní pohyb, ideálně na čerstvém vzduchu, vynechání energetických nápojů nebo pobyt na přirozeném denním světle. Přínosné je rovněž to, pokud podobná pravidla dodržují i dospělí.
Nejnovější data, která výzkumníci sesbírali v roce 2026 od bezmála deseti tisíc školáků, zatím podle Kalmana nebyla podrobně analyzována ani publikována. Předběžné výsledky však naznačují, že zatímco délka spánku ve školních dnech zůstala víceméně nezměněná, víkendový spánek se opět zkrátil, a to přibližně o deset až patnáct minut.