Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
Klimatický jev El Niño dosáhne letos podle dosavadních měření a předpovědí pravděpodobně nejvyšší hodnoty od 50. let minulého století, kdy se začal měřit. Jeho vliv sice v Česku i ve střední Evropě není tak výrazný jako v oblastech u Tichého oceánu, i tady ale částečně přispívá k nárůstu průměrných teplot a k mírnější zimě s menším množstvím akumulovaného sněhu, což může prohloubit období sucha, uvedl Martin Pecha z Českého hydrometeorologického ústavu.
Pecha popsal, že během fází El Niño bývají zimy v Evropě o něco teplejší, což přispívá k překonávání teplotních rekordů. Počasí ve střední Evropě ale podle něj ovlivňuje i řada dalších, vlivem významnějších faktorů, například takzvaná Severoatlantická oscilace, tedy klimatický jev, který spočívá v kolísání tlaku vzduchu nad severním Atlantikem, přičemž změny v rozdílu tlaků mezi těmito útvary výrazně ovlivňují sílu a směr západních větrů a dráhy tlakových níží.
Pecha uvedl, že nejsilnější fáze jevu El Niño byly na přelomu let 1982 a 1983, 1997 a 1998, 1991 a 1992 a 2015 a 2016. „Letošní fáze je ale silnější než ty předchozí, což pravděpodobně způsobí, že i příští rok bude globálně teplotně nadprůměrný,“ řekl odborník. Poslední El Niño proběhlo v letech 2023 a 2024.
Dopad na potravinovou bezpečnost
Podle Michaely Kožmínové z Asociace pro mezinárodní otázky v důsledku jevu letos poklesne světová produkce oproti předchozí sezoně u většiny klíčových plodin. U pšenice to budou podle odborných expertíz zhruba tři procenta, u rýže více než dvě procenta a u kukuřice přibližně 1,3 procenta. Naopak u sóji se předpokládá růst produkce přibližně o 2,2 procenta.
Protože Česko neleží v žádné intenzivně zasažené oblasti, významný dopad na zemědělskou produkci se v důsledku El Niño neočekává, doplnila. To ale neznamená, že se neprojeví další klimatologické nebo meteorologické vlivy, jako je sucho nebo naopak nadměrné srážky.
Zásadní problém podle ní spočívá v tom, že mohou být nadměrně zasažené některé konkrétní oblasti, které pak mohou mít problém pokrýt svou potřebu. To může vést k politické nestabilitě, která se snadno šíří celým regionem, jak ukázaly například události takzvaného Arabského jara roku 2010 a 2011. Dalším rizikem je podle ní možnost panického vykupování zásob, kdy se země potenciálně ohrožené nedostatkem rozhodnou pořídit si větší zásoby, což pak může vést k rozkolísání trhu a zvýšení cen i v místech, kde je plodin dost.
Jak silné bude letos El Niño?
Silné El Niño se definuje jako teplota povrchu moře o 1,5 až dva stupně Celsia vyšší než průměr v konkrétní oblasti Tichého oceánu, velmi silné El Niño pak znamená odchylku o více než dva stupně. Letos experti předpokládají, že se dostane na rekordní úroveň a odchylka by se mohla přiblížit možná až ke čtyřem stupňům. Už v současné době činí 3,05 stupně, což překročilo dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia.
S ohledem na sílu letošního El Niño se často v médiích používá termín „super El Niño“. Má zdůraznit extrém letošních podmínek, mluví o něm i renomovaní meteorologové.
WMO ale klasifikuje jevy ENSO jako slabé, mírné, silné nebo velmi silné. Termín „super El Niño“ tak není součástí operačního klasifikačního systému WMO, a proto se v oficiálních materiálech – a tedy ani v tomto článku – nepoužívá.
Zdroj: WMO
Jevy El Niño a La Niña jsou teplou a studenou fází klimatického jevu ENSO (El Niňo – Jižní oscilace) v rovníkovém Pacifiku, který je výsledkem změn rozložení povrchové teploty mezi východní a západní částí oceánu. Ve fázi El Niño je teplejší voda spíše u pobřeží Ameriky, při La Niňa naopak u Austrálie a Indonésie. Síla jevu je měřena pomocí rozdílu povrchové teploty v přesně definované oblasti oceánu. Dopady El Niño zasahují podle odborníků především Ameriku, Asii, Austrálii a částečně Afriku.
V kombinaci se změnou klimatu by podle odborníků mohlo předpokládané silné El Niño v letech 2026 a 2027 zvýšit globální teploty na úroveň, která nebyla zaznamenána nejméně 120 tisíc let.
Další dopady
Důsledky tak silného jevu El Niño se podle expertů budou letos a zejména příští rok projevovat mnoha různými způsoby. Kromě snížené produkce zemědělských plodin by se například měly podle prognóz projevit také v rybolovu.
Experti upozorňují, že na základě zkušeností z minulosti může výrazně teplejší voda zhoršit podmínky pro život a mohou tak vznikat takzvané mrtvé zóny i v oblastech, které byly doposud plné života.
Například Peruánská centrální banka předpovídá pro rok 2026 pokles v odvětví rybolovu o 30,7 procenta a ztrátu přibližně 78 tisíc pracovních míst, v roce 2027 pak dalších 44 tisíc – hlavní příčinou je právě dopad jevu El Niño.
Podle amerického úřadu NOAA budou dopady velmi nerovnoměrné – v některých místech může kořisti přibýt, zejména proto, že ryby budou migrovat do těchto míst za snesitelnějšími podmínkami.