Italští vyšetřovatelé znovu otevřeli případ vraždy spisovatele a režiséra Piera Paola Pasoliniho, která před 51 lety otřásla celou zemí. Za jeho smrt byl v 70. letech odsouzen sedmnáctiletý mladík, který se k činu přiznal. Soud však už tehdy připustil, že pachatelů muselo být více. Nový svědek by nyní mohl pomoci objasnit okolnosti vraždy jednoho z nejvýznamnějších italských poválečných intelektuálů.
Pier Paolo Pasolini patřil k předním italským poválečným intelektuálům. Svými filmy, romány i osobním životem neustále vyvolával kontroverze. Otevřeně se hlásil k homosexualitě v době, kdy byla ve společnosti stále tabu. Přestože pocházel z profašistické rodiny, zastával marxistické postoje. Kritizoval však i komunisty, kterým vyčítal podporu konzumní společnosti. Tu považoval za jedno z největších zel své doby.
„Fašismus – fašistický režim – nebyl nakonec nic jiného než skupina zločinců u moci. A tato skupina zločinců u moci ve skutečnosti nemohla nic udělat,“ prohlásil kdysi Pasolini.
Kontroverze provázely také jeho smrt. Druhého listopadu 1975 bylo jeho tělo nalezeno na pláži nedaleko Říma, kam se vydával hledat mladé muže. Neslo známky brutálního bití a opakovaného přejetí automobilem. Už tehdejší soud dospěl k závěru, že takový čin nemohl spáchat jediný člověk. Další svědci se však nepřihlásili.
Nyní se podle právníka Pasoliniho rodiny Stefana Maccioniho objevil nový svědek, jehož výpověď by mohla být pro vyšetřování zásadní. „Nemohu prozradit jméno této osoby ani to, jak jsme na ni přišli. Mohu pouze říct, že by mohla být velmi důležitá,“ sdělil Maccioni.
Odsouzený mladík po třiceti letech odvolal přiznání
Původní vyšetřování se opíralo především o výpověď sedmnáctiletého Giuseppeho Pelosiho, kterého policie v den vraždy zadržela v Pasoliniho automobilu. Mladík se k činu přiznal a následně strávil ve vězení téměř deset let.
V roce 2005 však své přiznání odvolal. Tvrdil, že se k vraždě přihlásil kvůli výhrůžkám namířeným proti jeho rodině. Úřady proto začaly okolnosti Pasoliniho smrti znovu přezkoumávat.
Jedním z možných motivů vraždy mohla být podle vyšetřovatelů i Pasoliniho tvorba. Jeho poslední film Saló aneb 120 dnů sodomy z roku 1975, inspirovaný románem markýze de Sade, vyvolal kvůli explicitním sexuálním scénám a zobrazovanému sadismu pobouření veřejnosti i politických představitelů.
Podle režiséra a bývalého levicového politika Waltera Veltroniho však Pasolini vzbuzoval nepřátelství také kvůli své literární práci. „Pasolini byl také trnem v oku kvůli výzkumu, který prováděl pro svou knihu Ropa. Mezi fašisty byl tehdy velmi neoblíbený,“ upozornil Veltroni.
Stopy nalezené na místě činu naznačovaly možné zapojení mafie a krajně pravicových teroristů, kteří s ní spolupracovali. Ani následná analýza vzorků DNA však nepřinesla jednoznačné závěry. Policii se dosud nepodařilo shromáždit dostatek důkazů, které by umožnily případ znovu otevřít. Nově objevený svědek by nyní mohl do okolností Pasoliniho smrti po 51 letech vnést jasno.