Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
Domovníkem z povolání je Marek Šrajtr dva roky. Na starosti má sedmdesát městských bytů. „Ráno to projdu, zkontroluji technický stav budovy a promluvím s lidmi, jestli se něco nestalo. Řeším pak takové standardní věci, drobné údržby,“ popsal.
Třeba nájemník Aladár Čonka zmiňuje, že má potíže s elektrikou. „V chodbičce se pokazily vypínače, tak je půjdu koupit a musí mi je namontovat, protože já se bojím do elektriky sahat,“ přiblížil.
Právě drobné opravy jsou nejčastější pomocí nájemníkům v bytech. „Máme tady spoustu lidí s handicapem, třeba na vozíčku. Ti mají problém i s výměnou žárovky. Opravuji cokoli od žárovky až po troubu,“ doplnil Šrajtr.
Počet stížností podle města výrazně klesl
Liberec má asi dvanáct set městských bytů, o které se stará šest domovníků. Projekt ale nyní končí a radnice řeší, co bude dál. „Ukázalo se nám, že domovníci fungují. Po jejich zavedení klesl počet stížností o devadesát procent. Plánujeme proto v projektu pokračovat a čeká nás diskuse o tom, v jakém počtu domovníci zůstanou,“ řekl náměstek primátora pro bytovou politiku Jan Hruška (Piráti).
Se snižováním počtu ale nesouhlasí koordinátorka projektu Kateryna Suvorova-Sniehova. „Kapacitně nevím, jak by to zvládli. Takový přehled má jen člověk, který v domě působí minimálně osm a půl hodiny denně,“ uvedla koordinátorka a vedoucí týmu magistrátu města Liberec.
Podobná situace jako s asistenty prevence kriminality
Obdobnou situaci řešilo město už loni u asistentů prevence kriminality. Vedení Liberce se tehdy rozhodlo, že z osmi asistentů si ponechá šest. O budoucnosti domovníků budou politici podle Hrušky teprve jednat.
„To rozhodnutí nás čeká v nejbližší době. U asistentů prevence kriminality jsme jejich činnost vyhodnotili jako přínosnou a myslím, že u domovníků je to velmi podobné. Jen nepůsobí na ulici,“ poznamenal náměstek.
Pokud si radnice ponechá všech šest domovníků, bude ji to příští rok stát pět milionů korun. Podle Hrušky ale městu zároveň šetří peníze. „Spoustě negativních věcí předejdou, takže se buď nestanou, nebo se rychleji a snadněji řeší, čímž šetří rozpočet města. Díky nim se také technici mohou věnovat větším věcem, například přípravě zakázek na výměnu kotlů, a nezatěžuje je každodenní údržba,“ dodal.
Brno pokračuje, Břeclav projekt ukončila
Polovinu z dvanácti domovníků v městských domech financoval z dotace od státu také brněnský magistrát. „Nyní jsou hrazeni z rozpočtu města. Obecně domovníci přinášejí do bytových domů pozitivní vliv a fungují jako zprostředkovatelé mezi úřadem a nájemníky,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Naopak Břeclav, která pozici domovníků zřídila už v roce 2018, se rozhodla projekt ukončit. „Po celou dobu byli domovníci financováni z dotační podpory, která bohužel vypršela. Přestože se nám osvědčili, rozhodli jsme se bez dotační podpory v projektu nepokračovat,“ uvedla mluvčí města Ivana Solaříková. Jejich úkoly podle ní částečně převzali asistenti prevence kriminality a městská policie. Jejich úkolem je udržovat v lokalitě klid a předcházet sociálnímu napětí nebo krizovým jevům.












