V Rusku narůstá nervozita z ukrajinských dronů dlouhého doletu. Někteří Moskvané vyjadřují obavy nebo nespokojenost s chováním úřadů po nedělním ukrajinském útoku. Během něj přeletělo hranici pět set až tisíc ukrajinských bezpilotních letounů. Rozšiřující se dosah ukrajinských zbraní si uvědomují nejen civilisté, ale i ruské úřady, armáda a klíčové podniky. Na hrozbu dronů se připravují, přestože se nacházejí stovky až tisíce kilometrů od hranic obou zemí.
Jeden z ukrajinských dronů dlouhého doletu je schopný ničit cíle ve vzdálenosti do tisíce kilometrů. Pět set kilometrů vzdálená Moskva je pro takový stroj snadno dosažitelná. V neděli tam podobné drony poprvé zasáhly důležitou rafinerii a čerpací stanici, které zásobují i letadla a benzinky v metropoli.
Kreml přitom dříve ujišťoval, že ruská metropole je na podobné údery připravená. Ochránit ji měla i výrazná blokace internetu během útoků, při které fungují jen stránky na takzvaném bílém seznamu.
„Takže nám, sakra, blokují všechno na území naší země. A (ukrajinská kontrarozvědka) SBU si mezitím létá i za bílých seznamů,“ stěžuje si obyvatel Moskvy.
Moskevské úřady přejaly opatření z jiných regionů a zakazují civilistům zveřejňovat záběry následků ukrajinských útoků. Mnozí ale nařízení porušují a stěžují si, že média o úderech téměř nemluví.
„Co o tom je ve zprávách? Nepíšou vůbec nic! Píšou, že všem dáváme co proto,“ kritizuje další Rus.
Také podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka tamní média o ukrajinských útocích zpravují jen velmi krátce.
„Například v neděli jsem se díval na státní televizi, která sice informovala o tom, že proběhl útok na Moskvu a že v jejím okolí zemřela žena, ale respektovala nařízení moskevské protiteroristické komise, že se nesmějí zveřejňovat záběry z místa,“ popsal Rožánek.
„Nebyl tam jejich reportér, nebyl tam žádný živý vstup, pouze moderátor přečetl připravené čtyři věty a v pozadí za ním byl indiferentní detailní záběr železobetonové konstrukce zničené nějakým výbuchem,“ dodal zpravodaj ČT.
Vývoj experimentálních zbraní
Za rychlým rozvojem ukrajinských zbraní jsou i státní granty na vývoj experimentální výzbroje, například program Brave1. Jeho výsledkem je kromě mnoha typů dronů třeba nová letecká puma.
„Každý výrobce chce být nejlepší. Chce vylepšit to, co je. Nabídnout lehčí drony, větší nosnost munice a tak dále,“ komentuje to zaměstnanec ukrajinské vojenské rozvědky přezdívaný „Vlk“.
Rusko chrání sítěmi i ponorky na Dálném východě
Rusové v obavách z bezpilotních strojů chrání sítěmi nejen lodě v blízkosti Ukrajiny, ale dokonce i ponorky v přístavu na Dálném východě – sedm tisíc kilometrů od Ukrajiny.
Námořní i vzdušné drony znepokojují také ruské firmy. Na trhu přibývá podniků, které slibují ochranu před ukrajinskými letouny. Jeden z nich se jmenuje Darvin – jako by svým názvem naznačoval, že je třeba se přizpůsobit nové době a pořídit si protidronové sítě.
Ukrajinští tvůrci dronů ale na podobná opatření obratem reagují a vyvíjejí robustnější stroje, které dokážou ochranné sítě překonat.
