Vládní koalice má malé šance na prosazení celostátního referenda. Ke změně ústavy potřebuje i podporu části opozičních poslanců. Ti jsou ale k plánovanému návrhu skeptičtí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce s nevládními subjekty jednat, podporu si slibuje od Pirátů. Jenže ti se schůzky ani nechtějí zúčastnit, i když sami mají všelidové hlasování mezi prioritami. Teď říkají, že vládě nevěří kvůli jejímu přístupu k dezinformacím. Klamavé zprávy považují za nebezpečí pro konání referend.
„V tuhle chvíli máme jasno, jak si myslíme, že návrh může vypadat. Oni musí říct, zda jim to stačí, nebo co požadují, jestli zpřísnit nebo zmírnit některé požadavky,“ řekl Tejc.
Členka sněmovního ústavně-právního výboru Kateřina Stojanová (Piráti) vysvětlila, proč by se její strana schůzek neúčastnila. „Pro nás je to bezpředmětné. Vládě opravdu nechceme pomáhat takový typ prvku přímé demokracie prosazovat,“ podotkla.
Ministr spravedlnosti věří, že zákon prosadí, mluví o možných ústupcích. Původně počítal s platností od ledna 2028, teď připouští půlroční zpoždění. „Je správné umožnit lidem v klíčových otázkách, chtějí-li a iniciují-li referendum, aby se rozhodli přímo bez toho, aniž by se spoléhali na to, že politici splní své sliby,“ míní Tejc.
Spory koalice vedla o nutné účasti. Aby bylo referendum závazné, minimálně 35 procent ze všech oprávněných voličů musí hlasovat pro. „Přepočítáno na jednotlivé občany je to takřka 2,9 milionu občanů, což si myslím, že je určitý reprezentativní vzorek pro vyslovení názoru,“ upřesnila předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé).
Jednání o podpoře
ANO teď vyzve opozici k jednání o možné podpoře. „Pokud bychom měli vládu, která se chová slušně a nešíří dezinformace, a naopak jako všechny západní demokracie se snaží bojovat proti dezinformacím, tak bychom určitě byli ochotní se nějakých pracovních setkání účastnit,“ poznamenala Stojanová.
Šéf sněmovny a SPD Tomio Okamura argumentům Pirátů vůbec nerozumí. „Oni mluví o něčem úplně jiném. Zákon o referendu nemá nic společného s naší vládní koalicí. To je, že občané si sesbírají podpisy,“ konstatoval.
Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Haas (ODS) řekl, že občanští demokraté věcně jednat určitě budou, protože politika je o jednání. „Naopak si přejeme, aby se sněmovna vrátila k politickým, věcným debatám. Nepředpokládám, že bychom ten návrh podpořili,“ doplnil.
Referendum na komunální úrovni stačí, zní od STAN i KDU-ČSL
Účast u jednacího stolu zbývající strany neodmítají. Protože jde o ústavní zákon, potřebuje ministr Tejc získat 120 hlasů, koalice jich má 108. Lidovci ty své nepřidají. „Vláda nemá naší důvěru a při změnách a otevírání ústavy se může dosáhnout třeba i jiných změn, toto riziko my nechceme podstupovat, takže změny ústavy této vlády určitě nepodpoříme,“ řekl člen sněmovního ústavně-právního výboru Václav Pláteník (KDU-ČSL).
Podle KDU-ČSL i STAN stačí, že referendum funguje na komunální úrovni. Pokud se šéfovi resortu spravedlnosti nepodaří přesvědčit nikoho z opozice, bude se dál rozhodovat přímo pouze o obecních a krajských otázkách.
Vláda prostřednictvím referenda cílí na témata, která se podle ní přímo týkají voličů – třeba na obnovení povinné vojenské služby nebo povolení asistované sebevraždy. Vyloučeno je ptát se občanů na úpravy ústavy nebo státního rozpočtu. A po koaliční dohodě také na členství Česka v Evropské unii a NATO. Návrh nepočítá ani s tím, že by voliči mohli rozhodovat o odvolávání lidí z funkcí. Dřív na uzavřeném jednání ANO, SPD a Motoristů padla myšlenka, že by mohlo být možné odvolat prezidenta.
Pokud podle zákona pro určitou možnost hlasuje víc než 35 procent ze všech voličů, je výsledek závazný po dobu pěti let. Pro vládu, sněmovnu, Senát i hlavu státu. O stejné věci by bylo možné uspořádat další referendum nejdřív s odstupem zmiňovaných pěti let.
Zavedení plebiscitu není jedinou ústavní změnou, kterou Babišova vláda plánuje. Slíbila ještě další dvě. Kabinet chce prosadit ukotvení české koruny v ústavě a také právo držet a používat hotovost. I pro tyhle úpravy ale potřebuje ústavní většinu.
