Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
S sebou si Kanaďanka vzala jen to nejnutnější. Mezi nejdůležitější věci patří stan, který jí může téměř kdekoliv poskytnout přístřešek. Jednu z nocí trávila třeba hned vedle obchvatu kolem Charkova. Denně ujde kolem pětatřiceti kilometrů.
Na Ukrajinu přijela Huggettová poté, co viděla záběry z masakru v Buči. Nejdříve pomáhala jako dobrovolnice, později vstoupila do armády jako bojová medička. „Je to tak trochu metafora. I když jsem jela až do Kyjeva, teď se vracím pěšky domů za svými vojáky, za lidmi, kteří mi budou vždy rozumět,“ popisuje.
Cesta je úmorná. Nohy jsou samý puchýř. Kvůli útokům ruských dronů Kanaďanka přišla o zásoby připravené podél trasy. Ale nevzdala to. Ani po otravě jídlem, ani kvůli vrtkavému počasí. Kilometry, které ušla, medičce ukazují hodinky. Celé putování Huggettová podrobně dokumentuje na sociálních sítích, kde ho sledují desetitisíce lidí. Ti zároveň přispívají na pomoc obráncům Ruskem napadené země.
Medička prochází každou oblastí s vlajkou své jednotky. Jde o ukrajinské vězně, kteří vyslyšeli nabídku vyrazit do boje namísto zbytku trestu. „Jsou to vězni, takže už svých prvních třicet dní tráví v bunkrech a zákopech, daleko od cvičišť, a pak jdou hned na frontu. Nejsou svobodní. Ale teď byli se mnou v Charkově,“ přibližuje Huggettová.
Krátce po společném natáčení se štábem ČT přišla zpráva, že ukrajinský přítel Kanaďanky byl těžce zraněn. Ani to ji ale od cesty neodradilo. Do cíle jí zbývají ještě stovky kilometrů.
