Polská vláda poprvé po víc než dvou a půl letech zveřejnila rozhodnutí ústavního soudu. Premiér Donald Tusk to považuje za počátek nové éry. Ústavní krize v zemi ale nekončí. Opozice nové vedení instituce neuznává a dál ho považuje za nelegální. Objevují se proto hlasy ohledně nutnosti ústavní soud radikálně reformovat.
Ačkoliv polský prezident Karol Nawrocki a premiér Donald Tusk v pondělí večer společně uctili památku obětí krakovské tragédie, v úterý opět rychle vyvřely jejich staré spory o ústavní soud.
Kontrolu nad tribunálem získali na konci října soudci vybraní Sejmem, jejichž přísahu odmítl prezident Nawrocki přijmout. Před budovou instituce se proto od té doby konají protesty.
Krize se podle analytiků dostala do fáze, kdy už nejde jen o to, kdo bude ústavní soud řídit, ale také o to, zda ostatní státní instituce budou jeho rozhodnutí respektovat. Jasné stanovisko chtěl k celému případu zaujmout i nejvyšší soud, ale i jeho soudci jsou v názorech rozdělení.
Instituce je paralyzovaná
Strany současné koalice i opozice se už od roku 2015 navzájem obviňují ze snahy instituci zpolitizovat a dostat ji pod svou kontrolu. Ústavní soud je i proto paralyzovaný a na jeho přezkoumání čeká na 1200 případů. Zveřejňování soudních rozhodnutí teď vláda obnovila poprvé od března 2024. „Poprvé po letech mám možnost zveřejnit rozhodnutí (ústavního soudu) s čistým svědomím,“ pronesl Tusk.
„Většina Poláků by si přála nové uspořádání. Lidé chtějí mít ústavní soud, kterému budou důvěřovat bez ohledu na to, koho volí,“ tvrdí právník a předseda Národní advokátní rady Przemyslaw Rosati.
Alternativou by mohl být takzvaný reset, tedy kompletní obměna soudu. To by ale vyžadovalo shodu napříč politickým spektrem.
„Muselo by se to uskutečnit změnou ústavy. Zároveň ale takovým způsobem, aby se do budoucna neotevírala možnost ústavní soud pokaždé resetovat,“ vysvětluje Rosati.
Ústavní soud se sejde opět za týden. Prezident i premiér zatím ve svých postojích zůstávají neoblomní. Rychlý konec krize zatím není v dohlednu.