Česká reuse centra a nábytkové banky za poslední čtyři roky pomohly vrátit do oběhu téměř 2600 tun předmětů a zprostředkovaly nové využití pro 1,3 milionu věcí. Podle Reuse federace by jejich přínos mohl být ještě větší, pokud by stát nastavil jasné cíle a systémovou podporu tohoto sektoru.

Do dobročinného obchodu v centru Brna chodí Valéria Krybusová pravidelně. Tentokrát si vybrala černo-bílé šaty. Cení si především kvality. „Všude v obchodech máte všechno z Číny. To nekupuju. Radši si zajdu sem, i když je to z druhé ruky,“ vysvětlila. Právě za oblečením lidé chodí do obchůdku Nadace Veronica nejčastěji. „Největší zájem je o různé šaty, teď hlavně letní. Když je tu hezký kousek, v podstatě se hned prodá,“ uvedla ředitelka Nadace Veronica Helena Továrková.

Za poslední čtyři roky našlo díky podobným obchodům a centrům nové využití více než 2600 tun zboží a materiálu. Vyplývá to z nové zprávy Reuse federace, která sdružuje zhruba čtyři desítky takových organizací.

Největší část věcí vrácených do oběhu tvoří nábytek. Lidé jej mohou například v Brně odevzdat do vybraných sběrných středisek. „Ve spolupráci s městem ho pak předáme lidem, kteří ho potřebují. Může skončit v sociálně slabší rodině nebo v azylovém domě,“ popsal mluvčí společnosti SAKO Brno Michal Kačírek.

Chybí strategie i podpora státu

Zatímco v Brně fungují cirkulární projekty už osmnáct let, jinde síť reuse center teprve vzniká. Většinou fungují bez výraznější koordinace a bývají závislá na aktivitě konkrétních lidí.

Podle předsedkyně Reuse federace Dany Kalistové je na jednu stranu pozitivní, že činnost jednotlivých organizací odpovídá potřebám místních komunit. Nábytkovým bankám by však podle ní prospěla větší standardizace a systémové nastavení. „Ideálně by měla být alespoň jedna nábytková banka v každém kraji. Pokud by stát podpořil jejich vznik a provoz, bylo by možné rozšířit skladovací prostory a efektivněji pomáhat lidem, kteří nábytek potřebují,“ uvedla.

Rozvoji by podle Reuse federace pomohla také celostátní strategie. „V České republice chybí cíle pro prevenci vzniku odpadu, takzvané reuse targets, které bychom mohli systematicky naplňovat. Málo reuse center je například v Karlovarském kraji a velký potenciál pro rozvoj vidíme také v Moravskoslezském kraji,“ vysvětlila expertka Reuse federace pro inovace v odpadovém hospodářství Jitka Hofmanová.

V Evropě to funguje desítky let

Podpora cirkulární ekonomiky se podle ní státu dlouhodobě vyplácí. I proto reuse centra v západní Evropě fungují už desítky let. „V západní Evropě to funguje, takže se stačí inspirovat. Jedním z měřitelných cílů může být například roční úspora odpadu na jednoho obyvatele,“ řekla Hofmanová.

„Jde o základní trojnožku cirkulární efektivity. Předchází se vzniku odpadu díky vracení věcí do oběhu. Druhý pozitivní dopad je sociální, protože sektor dokáže podpořit osoby se specifickými potřebami, ať už tím, že je zaměstnává, nebo tím, že jim umožní levně, či dokonce zdarma vybavit domácnost,“ popsala Hofmanová. Třetím přínosem jsou podle ní úspory pro obecní rozpočty, které nemusí vynakládat tolik prostředků na likvidaci odpadu.

Nemusí přitom jít pouze o města. Podle ní si i menší obce mohou pořídit kontejner nebo stavební buňku pro skladování věcí, které následně předají do městských reuse center, kde si je lidé mohou pořídit nebo bezplatně převzít.

Většina center potřebuje veřejnou podporu

Některá centra se dokážou uživit sama a ještě jim zbývají prostředky na dobročinné projekty. Většina však potřebuje dofinancování z veřejných zdrojů, což už v některých městech funguje.

„Primárním cílem je společenská prospěšnost, nikoliv zisk, jak je tomu u bazarů,“ poznamenala Hofmanová. I proto jsou reuse centra závislá také na dobrovolnické práci. Za poslední čtyři roky dobrovolníci odpracovali více než 48 tisíc hodin.

Největší reuse centrum v Česku provozované technickými službami funguje v Ostravě. „Hospodaříme se ziskem a právě z něj můžeme tento společensky odpovědný projekt financovat. Jako sběrná místa využíváme všech jedenáct sběrných dvorů, prodej ale probíhá pouze na jednom místě,“ vysvětlila vedoucí útvaru propagace a ekologické výchovy společnosti OZO Ostrava Vladimíra Karasová.

Share.