Po hnutí ANO začínají debatu o zvýšení daní připouštět i jeho koaliční partneři SPD a Motoristé. Vládní strany uvažují o navýšení či zavedení spotřebních daní na některé neřesti a hazard. Už minulý týden kabinet schválil sektorovou daň pro rafinerie, kterou by chtěl inkasovat už za letošní rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) teď navíc České televizi potvrdila, že ANO přemýšlí i o vyšším zdanění dalších odvětví – třeba zbrojařských či energetických firem nebo bank. Jejich vysoké zisky zmiňuje i premiér Andrej Babiš (ANO).
„Já myslím, že to jsou úvahy zcela legitimní, protože tyto sektory mají opravdu v posledních letech brutální zisky, absolutně nepřiměřené a těžko se dá vyloučit, že by to v dohledné době bylo jinak,“ míní Schillerová.
„Pokud se budeme bavit o daních pro jednotlivé sektory, je důležité si uvědomit, že když zvýšíte daň, tak to neznamená nižší cenu pro spotřebitele. Vy na tom možná něco vyberete do státního rozpočtu a vždycky záleží kolik a jakým způsobem. A pak také na co to využijete,“ řekl první místopředseda opoziční KDU-ČSL Benjamin Činčila.
Podle ministryně financí se ale vláda při snižování rozpočtového schodku bez zvyšování daní neobejde. V Nedělní debatě to potvrdil i ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Premiér Babiš přitom už 13. ledna při žádosti vlády o důvěru zdůrazňoval, že prioritou kabinetu je návrat k rozpočtové stabilitě bez zvyšování daní lidem a firmám. Stejný závazek si vláda dala i do úvodní části programového prohlášení. „Zavazujeme se nezvyšovat žádné daně,“ stojí v dokumentu.
To už ale neplatí. Vláda hodlá podle lídrů koalice některé daně zvýšit – a prosazuje i nové. Třeba nedávný návrh na zavedení padesátiprocentní sektorové daně pro rafinerie z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025 je podle ministryně financí nutný.
„Nám tady u pohonných hmot burza lítá nahoru dolů,“ sdělila Schillerová, podle níž je příčinou konflikt v Hormuzském průlivu. „Který už nás stál asi 3,7 miliardy. Teď opatření v říjnu, zatím jde o říjen, nás bude stát asi 1,1 miliardy, tak si logicky chceme peníze nějakým způsobem do státního rozpočtu, protože státní rozpočet je vynakládá, vrátit,“ vysvětlila ministryně.
„Sektorové daně nefungují. Rozhodně nefungují podle předpokladů vlády, že vyberou to, co by vybrat chtěli, a můžou skutečně způsobit odliv kapitálu, odliv firem,“ namítl šéf opoziční ODS Martin Kupka.
Podle Schillerové o porušení slibů nejde. Opozice nesouhlasí
Zavedení spotřebních daní z kratomu či z HHC nebo růst taxy z hazardu, o jejichž zavedení či zvýšení ministerstvo financí uvažuje, pak podle Schillerové porušením závazku nezvyšovat daně není. „My současně máme v programovém prohlášení boj se závislostmi a boj s šedou ekonomikou (…), takže to podle mě není porušení tohoto slibu,“ domnívá se ministryně.
Opozice má ale jiný názor. „Vláda slibovala něco, co nemůže dodržet – a bylo to zřejmé, protože věděla, do čeho jde,“ je přesvědčena místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Problém téhle vlády je v tom, že dělají něco úplně opačného, než co slibovali lidem. Prostě podvedli své voliče,“ tvrdí šéf Pirátů Zdeněk Hřib.
Debatu o růstu některých daní začínají připouštět i menší koaliční strany, a to přesto, že před volbami mluvily jinak. „Budeme posuzovat, nejenom SPD, ale i Motoristé, další koaliční partner, jak jsou ty daně důležité a zda něco z toho podpoříme,“ avizoval předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. „Ale zvyšování příjmové stránky rozpočtu musí jít ruku v ruce se snižováním výdajové stránky,“ zdůraznil už 3. září ministr zahraničí a lídr Motoristů Petr Macinka.
Podle Radima Fialy by mohla koalice využít toho, že v příštím roce má poměr celkových zaplacených daní vůči HDP díky růstu ekonomiky mírně klesnout. To by podle něj kabinet mohl případně dorovnat. „Možná by se dalo hovořit o tom, že pokud by složená daňová kvóta zůstala stejná, tudíž výše zdanění by zůstala stejná. Někde by se přidalo, někde ubralo,“ nastínil.
Ke zdanění investičních bytů jsou SPD i Motoristé zdrženliví
Schillerová také plánuje zdanění investičních bytů. Na koho by nová daň dopadla, ale zatím tají. „My nechceme jít na počet, my chceme jít na výši zdanění. A tu odhadnout podle nějakého počtu,“ sdělila.
Ke zdanění investičních bytů jsou ale velmi zdrženliví oba menší koaliční partneři. „Také se může stát, že to může být obcházeno, takže to je na nějakou vážnou debatu o nastavení parametrů,“ řekl v září k možnému zdanění investičních bytů Macinka.
Vláda chce i díky růstu některých daní snížit během roku 2027 navržený schodek státního rozpočtu o dvacet miliard korun. Na balíčku zákonů se kabinet plánuje domluvit do konce letošního roku.