Nově instalované lampy na Golanských výšinách způsobují proměny chování drobných korýšů, kteří žijí normálně pod kameny. Místo toho nyní v noci tyto bezpečné úkryty opouštějí a vydávají se kroužit celé hodiny kolem světel.
Na negativní dopad pouličního světla na živé organismy upozorňují desítky studií. Lidé kvůli němu ztratili pohled na hvězdy, ale příroda přichází o mnoho víc. Nejdramatičtější efekty vidí vědci u hmyzu, který krouží kolem lamp tak dlouho, až spálí energii, již potřebuje k získávání potravy nebo k rozmnožování.
Jedna špatně umístěná lampa tak může připravit o život až tisíce kusů hmyzu, což znamená v důsledku negativní dopady na celý potravní řetězec. Teď vědci popsali další, doposud neznámý dopad umělého osvětlení v noci.
Tisíce stejnonožců, tedy pozemských korýšů, z nichž jsou nejznámější stínky, kolem lamp krouží v obrovských synchronizovaných kruzích. Biologové vedení profesorem Arielem Chipmanem z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě to popsali v odborném časopise Ecology and Evolution.
„Víření“ stínek si poprvé všiml amatérský přírodovědec v údolí Jezreel, když v noci chodil po Golanských výšinách. Normálně se tam stínky druhu Armadillo sordidus (české jméno nemají) chovají podobně jako v tuzemsku – ukrývají se pod kameny nebo ve vlhkých zbytcích vegetace. Jenže tentokrát bylo jejich chování úplně jiné než to běžné, když stínky v širokých kruzích vířily kolem tyčí, na nichž jsou umístěna světla.
Biology toto vyprávění zaujalo a připadalo jim věrohodné, takže se rozhodli vydat se do této oblasti, aby tam otestovali, co vlastně stínky ovlivňuje.
Vyloučení různých možností
Normálnímu pozorovateli by stačilo k vytvoření závěru jen pouhé pozorování až pěti tisíců stínek, jak krouží kolem světelného zdroje: předpokládal by, že tady je příčina. Vědci ale musí postupovat jinak. Nejprve, aby k takovému závěru mohli dospět, musí vyloučit všechny ostatní možnosti. A přesně to izraelští biologové udělali.
Otestovali celou řadu faktorů, které by teoreticky mohly výše popsané kroužení stínek vysvětlit. Jedním z nich byl magnetismus – Golanské výšiny totiž mají unikátní magnetické vlastnosti, jež by mohly způsobit pohyb stejnonožců. Jenže ať badatelé použili jakkoliv silné nebo směrované magnety, na stínky to nemělo sebemenší dopad. Stejně dopadly i experimenty s ultrafialovým světlem, které drtivá většina korýšů zkrátka ignorovala.
Jedinou věcí, která vyvolávala masový krouživý pohyb stínek, bylo bílé světlo, tedy právě takové, jaké se využívá v lampách. Výzkumníci současně popsali, že klíčem je geometrie tohoto světla. Svislý světelný paprsek vytváří na zemi kruhovou „hranici“ osvětlení. Stínky přitahované světlem začnou kráčet podél okraje tohoto světelného kruhu. Jakmile hustota korýší populace dosáhne určité prahové hodnoty, jednotlivé pohyby se promění v kolektivní vír, jenž se udržuje sám v pohybu.
„Zatímco kolektivní pohyb je v živočišné říši běžný, vidět ho v této formě u stejnonožců bylo zcela nečekané. Zdá se, že geometrie našeho moderního světa – konkrétně kruhové světelné kruhy vytvářené pouličními lampami – interaguje s přirozenými instinkty těchto tvorů a vytváří fascinující, ale potenciálně škodlivý jev,“ uvedli experti.
Fascinující a smrtící
Vědci připouštějí, že pro ně bylo nesmírně zajímavé pozorovat kroužení stínek, ale současně upozorňují na možné dopady. Tím hlavním je, že světlem „zhypnotizovaní“ tvorové přicházejí o energii a její zásoby, které by běžně využili jinak.
A současně je taková koncentrace stínek doslova pozvánkou pro predátory – biologové už pozorovali, jak ke kruhu pronikla stonožka, která se stínkami běžně živí. Toto chování korýšů je zřejmě velmi nové, reaguje na nová svítidla v místě, kde se s nimi tento druh nemohl doposud setkat, takže se ještě predátoři nenaučili situace využívat. Vzhledem ke schopnosti zvířat adaptovat se na nové příležitosti lovu ale změna dle vědců nebude dlouho trvat.
Autoři práce dodávají, že jejich výzkum ukazuje, jak i malé změny v prostředí, jako je instalace pouličního osvětlení, mohou zásadně změnit prastaré vzorce chování těch nejmenších obyvatel planety.
