Je evidentní, že vláda chce šlápnout médiím veřejné služby na krk, uvedl bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) v Nedělní debatě. Podle něj tomu proces okolo vládního návrhu na změnu financování České televize a Českého rozhlasu napovídá. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) novelu hájí, ale kritizuje dosavadní komunikaci ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy). Diskuzi moderoval Martin Řezníček.
Vláda v polovině června schválila novelu mediálních zákonů, která ruší poplatky za veřejnoprávní média. Napojena budou na státní rozpočet. ČT a ČRo mají hospodařit s částkou, která vychází z rozpočtu k roku 2024, tedy před loňským navýšením poplatků po sedmnácti letech. Fakticky to znamená, že by se tento příjem vrátil na úroveň roku 2008.
Ředitelé obou médií se obávají propouštění a omezení výroby. Pracovníci ČT i ČRo vyhlásili na pondělí 22. června výstražnou stávku. Podle Baxy jsou obavy legitimní a odporu se nediví. „Stávka je ústavně zakotvené právo. Naprosto chápu, proč protestují, protože cítím jednu velkou věc, a to je to, že se rozhoduje o nich bez nich,“ dodal.
Baxa považuje změnu financování za vládní útok na média veřejné služby. Podle něj po přijetí zákona hrozí velké riziko ovlivňování produkce a útok na média podle něj spočívá i v tom, že lidé přijdou o kvalitní produkci. „Česká televize a rozhlas patří v mezinárodním srovnání k těm nejlepším veřejnoprávním médiím,“ řekl. „O to více mě štve, že na ně vláda chce útočit a tuto zemi připravit o fungující média veřejné služby,“ uvedl Baxa.
„Ve chvíli, kdy se financování napojí na státní rozpočet, dokonce způsobem, který nezakotvuje nějaké základní parametry, hrozí velké riziko toho ovlivňování. Evidentní je, že vláda chce šlápnout médiím veřejné služby na krk. Celý ten proces tomu evidentně napovídá,“ dodal.
Kritizovaná komunikace
Europoslankyně Pokorná Jermanová oponovala, že úmyslem zákona není zasahovat do jednání veřejnoprávních médií. Vyčetla ale komunikaci mezi vládou, zejména ministrem kultury Klempířem, a zasaženými médii.
„Já dokonce řeknu věc, která je v duelu s opoziční představitelkou pro nás nezvyklá. Ale já vlastně rád vzpomínám na naše ostré debaty v parlamentu, které byly informované a věcné. Pan ministr Klempíř evidentně té problematice vůbec nerozumí, jeho návrh byl sražen ze stolu. Už jen ten fakt samotný, jakým způsobem se to projednává, vyvolává obavy,“ dodal Baxa.
Pokorná Jermanová prohlásila, že pokud by změnu financování měla na starosti, vytvořila by pracovní skupinu. „Určitě bychom o tom diskutovali a hledali cestu. To, že komunikace nebyla ideální, to všichni víme. I proto se toho ujal pan premiér,“ dodala. Považovat změnu financování za politický tlak nebo „nedej bože likvidaci veřejnoprávních médií“, je podle ní nesmysl.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v pořadu Partie televize CNN Prima News osočil předchozí vládu, že to ona ovlivňovala veřejnoprávní média. Znovu také odmítl vyjádření poslance SPD Josefa Nerušila pro ČRo Plus, podle něhož se chce koalice po změně financování zaměřit na posílení kontroly obsahu ČT a ČRo. Uvedl, že Nerušila nezná. „Psal jsem (předsedovi SPD Tomiu) Okamurovi, aby si tam udělal pořádek, protože to samozřejmě je úplná blbost,“ řekl.
Důvod změny financování
Baxa při debatě připomněl expertní studii mediálních odborníků ze tří vysokých škol. „Ukazuje jasně jednu věc. Je možné měnit systém financování, musí to být ovšem na základě objektivních důvodů, nějaké dlouhodobé diskuze a politické shody. Žádné z těch tří kritérií nenaplňuje to, co se děje v současné době,“ řekl bývalý ministr.
Pokorná Jermanová jako hlavní důvod ke změně vidí lepší kontrolu hospodaření, prosazuje totiž kontrolu médií veřejné služby Národním kontrolním úřadem. Zároveň ji při změně poplatků v roce 2024 chyběla debata o poslání ČT a ČRo.
„Baxa prosadil zvýšení poplatků bez širší diskuze, opustil diskuzi na téma poslání veřejnoprávních médií a aktualizace celého zákona. Měl jedinečnou možnost debatu otevřít, vést ji a třeba bychom našli nějaký konsenzus. Bohužel tomu tak nebylo, ta nevole byla obrovská, sněmovna to převálcovala, a tak mí kolegové současně postupují stejnou metodou,“ podotkla Pokorná Jermanová. Dodala, že změnu vláda slíbila v programovém prohlášení a že slib také splní.
Machaj: Zestátnění RTVS se podepsalo na důvěře
Hosty další části diskuze byli bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer a bývalý ředitel Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) Ľuboš Machaj.
Machaj upozornil, že na Slovensku se změna podepsala především na důvěryhodnosti média. „Za dva roky poklesla důvěryhodnost zpravodajství RTVS skoro o třetinu,“ uvedl. Navíc upozornil, že média veřejné služby nelze zplošťovat jen na zpravodajství, ale mají mnohem širší program a funkce.
Singer ovšem míní, že dosah a zejména vliv tradičních médií klesá a v utváření názorů mají nyní větší roli sociální sítě. „Lidé si dnes neformují politický názor tím, že se po něčem pídí. Formují ho tedy tím, že něco na sociálních sítích dostanou,“ řekl. V tomto směru tak podle Singera ČT i ČRo pozbývá relevanci.
Redukovaný rozpočet se podle ČT dotkne všech součástí televize včetně zpravodajství, sportovního vysílání, dramatické a dokumentární tvorby, publicistiky a tvorby pro děti a televize také nebude schopná naplňovat svou zákonnou povinnost podílu regionálního vysílání ve výši dvaceti procent. Podle Singera ovšem může ČT fungovat i s nižším rozpočtem.












