Filozofující malířka a básnířka Adriena Šimotová se narodila před sto lety. Průřez její tvorbou představuje výstava Rozhraní v Galerii Benedikta Rejta v Lounech. Jedná se o první ze tří výstav, které se k tomuto výročí letos chystají.
Těžištěm výstavy jsou velkoformátové perforace a díla spojená s frotáží. Této technice se Šimotová věnovala v ateliéru, který měla v osmdesátých letech v nuceně opuštěném františkánském klášteře v Hostinném. „Tehdy se to chtělo rekonstruovat, už přijel buldozer, který tam užíral rajského dvora. Najednou jsem měla pocit, že potřebuju uchovat tu stopu. Začala jsem dělat frotáže, kresby těch kleneb a věcí, kterých jsem se dotýkala,“ popisovala později v dokumentu Jaroslava Brabce.
Prostřednictvím frotáže se obracela také k jiným postavám i k sobě samé. „Byla to pro ni svým způsobem meditace. Byla de facto filozofující básnířka, která tvorbu rozvíjela v oblasti výtvarného umění. To lze dobře doložit i prostřednictvím její literární tvorby, v jejích esejích, poznámkách, dopisech. Říkala: Čím jsem osobnější, tím jsem i univerzálnější,“ podotýká kurátor lounské výstavy Pavel Brunclík.
Šimotová neustále hledala nové využití papíru ve své tvorbě. Kromě kreseb z něj vytvářela i reliéfy a sochy. Celé její dílo prostupuje hlavně potřeba komunikace – se sebou, s druhými i s těmi, kteří už na světě nejsou.
Na výstavu v Lounech naváže výstava v pražském Museu Kampa, s jehož zakladatelkou Medou Mládkovou pojilo Šimotovou dlouholeté přátelství. V závěru roku se s tvorbou Šimotové budou moci setkat návštěvníci Moravské galerie v Brně, kde se mimo jiné vrátí k autorčině výstavě z poloviny osmdesátých let.










