Alternativa pro Německo (AfD) podle předběžných výsledků po sečtení všech volebních okrsků s velkým náskokem vyhrála volby ve východoněmeckém Sasku-Anhaltsku. Získala 43,8 procenta hlasů a 39 z 83 mandátů. Do zemského parlamentu se těsně dostalo také Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), jehož postoj by mohl umožnit vznik první zemské vlády vedené AfD.
Propad podpory o zhruba dvacet procentních bodů zaznamenala Křesťanskodemokratická unie (CDU), která podle výsledků skončila druhá se ziskem 17,2 procenta hlasů.
Sociální demokraté (SPD) získali 9,3 procenta hlasů, Zelení a Levice shodně po 8,9 procenta. BSW obdrželo 5,3 procenta hlasů, a jen těsně tak překonalo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského parlamentu. Svobodní demokraté (FDP) se ziskem 2,4 procenta ve sněmu zastoupeni nebudou.
Volební účast dosáhla téměř 78 procent, což je přibližně o 17 procentních bodů více než v roce 2021. Sasku-Anhaltsku dosud vládla koalice CDU, SPD a FDP. Všechny tři strany oproti předchozím zemským volbám oslabily, přičemž FDP se ziskem 2,4 procenta hlasů do zemského sněmu vůbec nedostala.
Sestavování zemské vlády
Situace v novém zemském parlamentu však může být komplikovaná. AfD, jejíž zemskou organizaci tajná služba Saska-Anhaltska od roku 2023 považuje za prokazatelně pravicově extremistickou, sama většinu nezískala, a k sestavení vlády proto bude potřebovat alespoň tichou podporu další strany. Tou by se mohlo stát Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které získalo pět mandátů. Jeho zakladatelka Sahra Wagenknechtová před volbami nevyloučila, že by se poslanci strany mohli zdržet při klíčovém hlasování o zemském premiérovi.
Takový postup by za určitých okolností mohl umožnit vznik menšinové vlády vedené AfD. Bez započtení poslanců BSW totiž mají AfD a ostatní parlamentní strany dohromady stejný počet mandátů.
Celostátní spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová již dříve označila výsledek za historický a prohlásila, že strana získala jasný mandát sestavit vládu. Také zemský volební lídr AfD Ulrich Siegmund označil výsledek za historický a za jasný signál spolkové vládě v Berlíně. Uvedl, že je připraven jednat s každým, kdo bude chtít změnit směřování země, zároveň ale odmítl ustupovat v otázkách migrace, vnitřní bezpečnosti nebo energetické politiky.
Dosavadní zemský premiér Sven Schulze (CDU) připustil, že si představoval lepší výsledek. AfD pogratuloval k vítězství a uvedl, že se jeho strana bude muset s výsledkem vypořádat. Vysokou volební účast označil za „velký svátek demokracie“.
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která byla obnovena po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má přibližně 2,1 milionu obyvatel a 1,7 milionu oprávněných voličů. Největšími městy jsou metropole Magdeburk s 240 tisíci obyvateli a Halle s 220 tisíci. V rámci Německa patří Sasko-Anhaltsko ke spolkovým zemím s nejslabšími hospodářskými výsledky.
Německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci například ve školství a vnitřní bezpečnosti, připomíná agentura AP. Prostřednictvím svých vlád jsou zastoupeny také ve Spolkové radě, která se podílí na schvalování části spolkových zákonů. Sasko-Anhaltsko v ní disponuje čtyřmi z celkových 69 hlasů.