Představitelé exilové vlády Čečenské republiky Ičkerie se za přísných bezpečnostních opatření sešli v Praze. Evropskou unii a Ukrajinu žádají o podporu své snahy obnovit nezávislost Čečenska na Rusku. Věří, že Kreml je v důsledku jeho agrese proti Ukrajině nejslabší za několik posledních desetiletí.
Místo konání pražské konference čečenská exilová vláda až do poslední chvíle nezveřejňovala. Její představitelé se totiž obávají útoků ze strany ruských bezpečnostních služeb. Podle organizátorů konference byly od začátku tisíciletí v zahraničí zavražděny desítky zastánců čečenské nezávislosti.
„Předběžně jsme mluvili i o Vídni, ale nejdůležitější byla otázka bezpečnosti,“ vysvětlil první místopředseda exilové vlády Abdul Ortachanov.
Exiloví představitelé se již šestadvacet let snaží přesvědčit evropské státy, aby nezávislost Čečenské republiky Ičkerie uznaly. Největší politické podpory se jim nyní dostává na Ukrajině. „Jsme přátelé, které spojuje společné neštěstí,“ sdělil na konferenci Viktor Šyškin, spoluautor ukrajinské ústavy a bývalý soudce ukrajinského ústavního soudu.
- Čečenská republika Ičkerie byla mezinárodně neuznaným státem, který v listopadu 1991 jednostranně vyhlásil nezávislost na Rusku v době rozpadu Sovětského svazu.
- Moskva odtržení odmítla a vojenským zásahem v roce 1994 zahájila první čečenskou válku. Čečensko se v letech 1991 až 1994 a znovu mezi lety 1996 a 1999 nacházelo mimo efektivní kontrolu Moskvy.
- Po zahájení druhé čečenské války v roce 1999 Rusko nad územím postupně obnovilo kontrolu a vedení Ičkerie následně pokračovalo v činnosti v exilu.
- V roce 2007 se stal hlavou Čečenska Ramzan Kadyrov, kterého do funkce navrhl ruský vládce Vladimir Putin a následně schválil čečenský parlament. Kadyrovovy bezpečnostní složky výrazně oslabily ozbrojené separatistické hnutí. Lidskoprávní organizace je zároveň obviňují z únosů, nezákonného věznění, mučení a dalších závažných represí.
- Většina států včetně České republiky považuje Čečensko za součást Ruské federace. Ukrajina v roce 2022 přijala usnesení, kterým označila Čečenskou republiku Ičkerii za území dočasně okupované Ruskem.
Zdroj: EBSCO Research, Wikipedia
Přijetí Vídeňské úmluvy
Účastníci pražského setkání odhlasovali přijetí Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. Exilová vláda totiž věří, že přihlášení se k mezinárodním pravidlům upravujícím diplomatické vztahy může podpořit její snahu o navázání oficiálních kontaktů s dalšími zeměmi a následné mezinárodní uznání.
Premiér exilové vlády Ahmed Zakajev tvrdí, že evropské země jsou čečenským požadavkům stále otevřenější. Podle něj je důvodem především změna pohledu na Rusko, které evropské státy vnímají jako rostoucí bezpečnostní hrozbu. „Dnes máme spojence i lidi, kteří budou podporovat naši snahu ukončit okupaci naší země,“ prohlásil Zakajev.
Samotné přijetí úmluvy ale mezinárodní uznání Čečenské republiky Ičkerie automaticky nezajišťuje. O uznání nového státu rozhodují jednotlivé země podle vlastních politických a právních kritérií.
Kritika vydávání Čečenců do Ruska
Exilová vláda zároveň kritizuje některé evropské země, včetně Francie a Rakouska, za vydávání čečenských občanů do Ruska na základě ruských zatykačů. Tvrdí, že dotyčným po návratu hrozí věznění, mučení nebo smrt.
„Za posledních pět let bylo deportováno jednadvacet lidí, které pak po příjezdu zabili,“ popsala komisařka exilové vlády pro lidská práva Raseta Dunajevová.
Moskva označuje řadu představitelů čečenského exilu a ozbrojených zastánců nezávislosti za teroristy. Proti odtržení od Ruské federace vystupuje také čečenský vládce Ramzan Kadyrov, jehož režim se opírá o politickou a finanční podporu Kremlu.
Kadyrov v dřívějším vyjádření zveřejněném v lednu 2023 tvrdil, že Čečensko není schopné fungovat samostatně. „I kdybychom dnes sebevíc chtěli, nemůžeme existovat jako samostatný stát, protože bychom museli nakrmit 1,5 milionu lidí,“ řekl.
Naděje v porážku Ruska
Představitelé exilové vlády jsou přesvědčeni, že ruská invaze na Ukrajinu a její dopady oslabily Kreml natolik, že se otázka čečenské nezávislosti může znovu dostat do mezinárodní politiky. Tvrdí také, že vývoj sledují další národy a regiony na Kavkaze i na Sibiři, které usilují o větší autonomii nebo úplné osamostatnění od Moskvy. „Vítězství Ukrajiny ve válce proti Rusku bude znamenat začátek konce ruského impéria. Takový je můj osobní názor,“ uvedl Ortachanov.
Na straně Ukrajiny bojují také jednotky tvořené čečenskými odpůrci Kadyrovova režimu a ruské nadvlády. Exiloví představitelé připouštějí, že by tyto prapory mohly být v budoucnu vyslány také do Čečenska.
V současnosti ale za svou prioritu považují oslabení ruské armády přímo na ukrajinském bojišti.
