Výdaje českého zdravotnictví příští rok znovu výrazně porostou. Ministerstvo zdravotnictví začíná pracovat na takzvané úhradové vyhlášce. Podle ní z veřejného zdravotního pojištění půjde na péči o pacienty 607 miliard korun, tedy o 36 miliard víc než letos. Za posledních devět let se suma více než zdvojnásobila. Šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO) má ovšem ambici vytvořit na příští rok vyrovnanou úhradovou vyhlášku.
Ještě letos má být bilance veřejného zdravotního pojištění minus patnáct miliard korun. Dosavadní rozdíl v příjmech a výdajích způsobuje víc faktorů, včetně stárnutí populace nebo stále dražší a modernější léčby. Průměrná roční platba na jednoho člověka už přesahuje padesát tisíc korun.
Ministr zdravotnictví ale chce, aby předpis počítal na příští rok se stejnými příjmy i výdaji systému. Pomůže mu čtyřiadvacetimiliardová injekce ze státního rozpočtu. Na další roky resort připravuje pravidla, která umožní uzavírání dlouhodobých dohod i systémové úspory. Po nich volá také opozice.
„Cílem je, abychom ty dohody koncipovaly jako víceleté, aby byl nějaký výhled. Protože to, co si myslím, že není úplně dobré pro zdravotnictví, je, když se řeší situace z roku na rok. Pro poskytovatele je to vlastně těžko plánovatelné,“ říká Vojtěch.
„Já jsem velmi rád, že pan ministr toto vnímá také jako dobrý krok, který pokud by byly předvídatelné příjmy, pokud víte, kolik dostanete v dalších pěti letech peněz, tak můžete plánovat, jaké budou vaše výdaje,“ reaguje místopředseda sněmovního zdravotního výboru a bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Chybějící dohoda u klíčových skupin
Z patnácti skupin zastupujících jednotlivé typy péče se ovšem v dohodovacím řízení k příštímu roku nedohodly tři, které ale spotřebují dvě třetiny peněz. Mezi nimi i následná péče – resort ji přitom považuje za prioritní i kvůli stárnutí populace.
Zejména se staršími lidmi se setkává například staniční setra na oddělení následné péče v kutnohorské nemocnici Petra Břízová. „Nejčastěji nám teď posílají pacienty z ortopedie, jsou to většinou lidé po operaci náhrady kyčle, průměr je tak sedmdesát pět až osmdesát let,“ potvrzuje Břízová. Pacient na oddělení následné péče stráví v průměru tři až čtyři měsíce.
Dlouhé hospitalizace nesou větší riziko infekcí nebo proleženin, a to léčbu prodražuje. Podle kalkulace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vyjde jeden ošetřovací den v průměru na tři a půl tisíce korun. Pojišťovny hradí lehce přes tři tisíce. Dopadá to i na platové podmínky personálu.
„Pojišťovny nabízely zvýšení úhrad řádově o šest set až osm set milionů, ale my jsme byli na té úrovni zhruba dvě a půl miliardy,“ míní ředitel Olivovy dětské léčebny Miroslav Vacek, který má na starosti segment následné péče. „To znamená, že tam byla nepřekonatelná díra,“ dodává Vacek.
„Nabídli jsme jim téměř dvojnásobně vyšší úhrady, jako nárůst úhrad, než jiným segmentům, právě proto, že byli preferovaní. Přesto nedošlo k dohodě, ale domluvili jsme se, že jsme připravení se o tom ještě bavit,“ říká náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Miroslav Jankůj.
Poprvé – v užším formátu – i po skončení dohodovacího řízení. Jedna z možností je i ta, že by se léčebny mohly domluvit s pojišťovnami na postupném zvyšování úhrad v příštích třech letech. To chce ministr zdravotnictví Vojtěch právě přenést do celého systému, pracuje už na novele. Výhled má být na úhrady, ale i transformaci sítě.
Transformace
Důvodem je stárnutí populace. Rostoucímu náporu se přizpůsobují i v Kutné Hoře, kde postupně přeměnili asi stovku míst pro akutní pacienty na ta pro následnou péči. Lůžka tady mají obsazena stále ze zhruba devadesáti pěti procent. Nižší desítky pacientů, které odoperují v Kolíně, pak týdně přesouvají i do jiných zařízení.
„Pokud by mělo dojít k transformaci nějakého podílu akutních lůžek na lůžka následná, tak by ta následná lůžka měla být podle toho honorována, měla by být zaplacena. To je o důvod víc, proč by navýšení úhrad v následné péči motivovalo k tomu, aby ředitelé nemocnic tu transformaci prováděli,“ říká ředitel Oblastní nemocnice Kolín a místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Chudomel.
Právě zástupci akutní péče letos také nemají s pojišťovnami dohodu, stejně jako ambulantní specialisté. Nabídky pak tedy naopak přijalo dvanáct skupin zastupujících poskytovatele péče. Loni byly počty dohod a nedohod právě opačné.
„Jedna věc je množství dohod, druhá věc je množství těch zařízení, lůžek a doktorů, co se nedohodli. Tři skoro nejdůležitější segmenty se nedohodly,“ říká Válek. Podle bývalého ministra je třeba za peníze navíc také zajistit vyšší kvalitu péče.










