Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
Geolog Jan Blahůt pro ČT24 uvedl, že první odhady příčin katastrofy byly mylné. „Podle nejnovějších informací došlo ke kaskádovitému jevu, kdy jeden jev vyvolal další a ten pak zase další. Na začátku byl pravděpodobně skalní sesuv nebo skalní lavina, která se zřítila na ledovec v nadmořské výšce asi pět tisíc metrů. Tento ledovec následně zkolaboval.“
První analýzy naznačovaly, že příčinou kolapsu ledovce mohlo být zemětřesení, pozdější detailnější průzkum ale odhalil, že to bylo opačně. „Zemětřesení bylo, jak se zatím jeví, důsledkem kolapsu skalního svahu nebo následného pádu ledovce. První informace hovořily o magnitudu 4,4, slyšel jsem ale už i číslo 5,2,“ upřesňuje vědec.
Pád ledovce byl ale jen začátek, pak začaly působit další síly. Ledovec se dal do pohybu údolím, ve kterém bylo množství volných usazenin a voda. „Následně došlo ke ztekucení těchto sedimentů, což vedlo k obrovské povodni,“ popsal vědec.
Ničivost povodně byla podle něj způsobená tím, že se uvolnilo obrovské množství vody najednou – jako by se uvolnila přehrada nebo se protrhlo jezero. „Ze záběrů je vidět, že v oblasti protékala normální řeka. Ale když došlo pohybem ledovce k jeho roztátí, tak toto množství vody obohatilo její tok, což vedlo k obrovské povodňové vlně v údolí,“ popsal videa katastrofy Blahůt.
Družice ukázaly rozsah zkázy
Ze satelitních snímků je vidět, jak velký byl dopad katastrofy. Zatímco na snímcích před povodní je vidět poměrně úzké údolí obklopené zelení, po ní je už výrazně rozšířenější a zmizela z něj zeleň. Údolí je celé šedivé poté, co z něj voda spláchla vegetaci a zaplavila ho sedimentem a bahnem.
Odhaduje se, že zkolabovalo až 200 milionů kubických metrů ledu. To je těžko představitelné množství, ale pro srovnání, Cheopsova pyramida v Gíze má objem asi 2,6 milionu kubíků. „Jedná se o obrovské množství, které ale bylo ještě navýšené tím, že se uvolnily sedimenty, které jsou už v okolí přítomné,“ doplnil Blahůt.
Zatím se neví, jestli ledovec zkolaboval celý, protože oblast je poměrně odlehlá. V podobných případech, například v Indii nebo Švýcarsku, se uvolnily po prvním sesuvu ještě další části.
Místní musí čelit i další hrozbě. V místech, kam se pravděpodobně sesunula odlomená část ledovce a horniny, která podle odborníků způsobila povodeň, se ze zablokované řeky vytvořilo jezero. Podle satelitních snímků se neustále zvětšuje a hrozí, že se vylije. Úřady proto varovaly obyvatele, aby se drželi dál od říčních břehů, napsala agentura Reuters.
Role změny klimatu
Ledovce postupně ustupují kvůli globálnímu oteplování. „Zásadní je monitorovat svahy kopců nad ledem. Dá se to dělat pomocí satelitů, ale je to poměrně složitá práce,“ konstatuje Blahůt. „Dá se očekávat, že vzhledem k oteplování bude podobných případů přibývat. Důležité je připravit se na ně změnou životního stylu, protože takovým katastrofám se nedá snadno zabránit,“ dodává český expert.
„Klimatické změny vytvářejí podmínky, které mohou destabilizovat skály a led ve vysokých horách,“ uvedl pro agenturu Reuters Simon Cox, vedoucí vědec programu Mountains to Sea (Od hor k moři) v organizaci Earth Sciences New Zealand. A to zvyšuje četnost sesuvů i riziko řetězových katastrof, jaké jsme byli tento týden svědkem, dodal Cox.
Vědci varují před tím, aby byly klimatické změny označovány za jediný a bezprostřední spouštěč středečního sesuvu. Tvrdí nicméně, že rostoucí teploty a tající ledovce pravděpodobně sehrály v této katastrofě jistou roli. Oteplování totiž může snížit ledovou oporu na strmých svazích, zvýšit množství roztáté vody a změnit vzorce zamrzání, tání a srážek, což může oslabit horské svahy a na některých místech zvýšit pravděpodobnost velkých sesuvů, dodal Cox.
Povodně, sesuvy půdy, laviny a sucha se v horském regionu Hindúkuš-Himálaj vyskytují stále častěji a jsou stále ničivější. Zrychlující se změny ve vodním a půdním prostředí, stejně jako v ovzduší, představují pro obyvatele regionu velkou hrozbu, uvádí Mezinárodní centrum pro integrovaný rozvoj horských oblastí (ICIMOD) se sídlem v Nepálu.
Stoupající teploty v horách činí kryosféru, tedy ledem pokrytou část zemského povrchu, mnohem zranitelnější než v minulosti, uvedl Farúk Azam, vedoucí specialista na kryosféru v ICIMOD. Intenzivní tání sněhu ve spojení se seismickou aktivitou podle něj pravděpodobně spustilo počáteční skalní a ledovou lavinu, která vyústila ve středeční bleskovou povodeň v dolním toku řek Lende a Trišuli.
Vědci varují, že dlouhodobý trend je alarmující. OSN v roce 2023 uvedla, že v důsledku globálního oteplování ztratily zasněžené hory v Nepálu za něco málo přes třicet let téměř třetinu svého ledového pokryvu – a dodala, že ledovce v Nepálu v uplynulém desetiletí tály o 65 procent rychleji než v tom předchozím.