Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Jen za pořízení tanků Leopard 2 A8, které nahradí starší stroje, hodlá stát do roku 2031 postupně zaplatit, se započtením inflace, téměř čtyřicet miliard. Spolu s bojovými vozidly pěchoty mají být součástí těžké brigády.
„Příští rok začínají dodávky tanků Leopard 2 A8, to je náš společný nákup se Spolkovou republikou Německo. Je to velmi významný projekt. Dále pokračuje projekt F-35,“ sdělil Zůna s tím, že příští rok by chtěl vyhlásit též veřejnou soutěž na vybavení střední brigády novými kolovými obrněnými transportéry. Počítá se třeba i s náborem dvou až tří tisíc nových vojáků a nákupem nových bojových vozidel pěchoty CV 90.
Mezi priority ministerstva patří například i růst platů vojáků nebo rozvoj protivzdušné a posílení protidronové obrany. Celkem má v příštím roce resort dostat téměř 191 miliard – téměř o 36 miliard více než letos. Jen tak Česko splní závazek vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP.
„Chceme se o to zasadit pro rok 2027. Je to jedna z priorit při sestavování rozpočtu. Pak jsou samozřejmě další výdaje, které jsou do toho započitatelné, ale chceme se bavit hlavně o jejich smysluplnosti,“ komentovala Schillerová.
Podle Zůny vláda v příštím roce ani nemůže jinak. „Vycházíme z toho, jak hovoří zákon,“ řekl.
Opozice má růst za málo ambiciózní
Letos ale vláda dvouprocentní závazek vůči NATO, a tím ani český zákon o financování obrany, velmi pravděpodobně nedodrží. Podobně se to loni nepodařilo ani vládě Petra Fialy (ODS). Sněmovní opozice sice aktuální plán na růst obranných výdajů vítá, podle ní je ale málo ambiciózní.
Podle předsedy sněmovního výboru pro obranu Josefa Fleka (STAN) dvě procenta nebudou stačit. „Už teď je to málo. Akvizice, které jsou rozjednané, bude potřeba zafinancovat. A to se nebavíme o slibované protivzdušné obraně, která bude vycházet na 300 miliard korun,“ uvedl.
„My jsme měli i na výboru pro obranu materiál, kdy armáda ale počítá, aby projekty fungovaly tak, jak mají, s 2,26 procenta HDP,“ popsal místopředseda klubu Pirátů Ivan Bartoš.
„Dvě procenta HDP na obranu fakt není ambiciózní plán. Jak se pak máme dostat na těch pět procent HDP v roce 2035, co jsme si jako Aliance dohodli?“ ptal se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.
Ministerstvo financí předloží návrh státního rozpočtu na příští rok na konci srpna – poté, co se sejde během příštího měsíce ministryně Schillerová s ostatními členy vlády.
Summit NATO začne v úterý
Prezidenti a premiéři 32 členských států NATO se na výročním summitu sejdou už v úterý v turecké Ankaře. Generální tajemník Mark Rutte od nich čeká, že představí jasné a věrohodné závazky, kterými zvýší výdaje na obranu na pět procent HDP, jak se dohodli loni v Haagu.
Babiš a prezident Petr Pavel odletí v úterý ráno z pražských Kbel, každý z nich ale poletí z bezpečnostních důvodů v jiném letadle. Babiš letí krátce po tiskové konferenci, která odstartuje v 7:45. Pavlova tisková konference pak začne v 8:30, nedlouho po Babišově odletu.
Šéfem české delegace na summitu NATO je Babiš. Bude Česko reprezentovat na obou klíčových částech summitu – jak na úterní neformální večeři hlav států či předsedů vlád, tak i na středečním hlavním vrcholném zasedání Severoatlantické rady.
Babiš také plánuje několik dvoustranných jednání s evropskými předsedy vlád, třeba s premiéry Nizozemska, Bulharska či Slovinska. Pavel, na rozdíl od minulých tří summitů NATO, kdy českou delegaci vedl, bude jejím řadovým členem. Zúčastní se například středečního zasedání Severoatlantické rady. Nebude ale tentokrát sedět u hlavního stolu šéfů delegací. Místo by měl dostat za premiérem Babišem.









