Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.

„Ty látky mají fantastické impregnační vlastnosti. Takže se používaly v potravinových obalech a papírech, které se nikdy neměly promastit. Našly se v pečicích papírech, v kelímcích,“ přiblížil Tomáš Cajthaml z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Perfluorované a polyfluorované alkylové látky (PFAS) jsou s námi od sedmdesátých let. Zhruba čtvrtstoletí pak i v obalech na potraviny.

Dnes se objevují takřka všude. Cajthaml je se svým týmem aktuálně zkoumá na dalekých Špicberkách. Klíčem k úspěchu PFAS v gastronomii byla kombinace, kdy díky nim papír neproteče ani se nepromastí.

„A to, že by člověk našel jednu látku, která bude (toto) umět nebo bude mít podobné vlastnosti, tak tu nenajde,“ míní Lukáš Vápenka z Ústavu konzervace potravin Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

O škodlivosti PFAS se ví už dlouhá léta a trh je prý sám začal regulovat. Nebezpečné látky ale v obalech na potraviny mohly přetrvávat – dostávají se do nich z opakovaně používaných materiálů.

Podle odborníků lze zákaz srovnat se zákazem DDT v sedmdesátých nebo polychlorovaných bifenylů v osmdesátých letech minulého století. V jednom ohledu ale srovnání kulhá – zatímco zmíněné látky byly obtížně, ale přece odbouratelné, PFAS jsou nerozložitelné. I proto se jim říká věčné chemikálie.

Vyloučení věčných chemikálií z těla

„Ty látky se z těla vyloučí, ale poločas je řádově třeba deset let. Tím, že jsme (je) měli doteď a máme stále, ten problém vůbec není vyřešen, je to jenom dílčí krok. Máme neustále přísun dalších a dalších dávek takových látek,“ upozornil Cajthaml.

„Ony se v přírodě prakticky nerozkládají, živé organismy si s nimi nedokážou poradit a kumulují se. Pak mohou mít neblahé účinky na organismy, včetně nás,“ upozornil Vápenka. Vědci mluví o studiích, podle kterých stojí PFAS za některými onkologickými onemocněními, autoimunitními nemocemi nebo mají vliv na štítnou žlázu.

Další změny budou následovat

Po zákazu PFAS budou následovat další kroky. Už příští rok budou muset gastronomické provozy zákazníkům umožnit, aby si jídlo nebo pití odnesli ve vlastních nádobách. O rok později se lidé v celé Evropské unii dočkají sjednoceného označení piktogramem pro třídění – to má pomoct určit, do jakého odpadu konkrétní obal patří.

Všechny obaly budou muset být recyklovatelné od roku 2030. Ty jednorázové z plastu budou úplně zakázané a v ostatních bude muset být povinný podíl recyklátu. A z balíků – které posílají třeba e-shopy – nebude moct zůstat tolik vzduchových polštářů, polystyrenu nebo bublinkové folie. Obchodníci i úřady změny většinou vítají, chybí jim ale podrobnosti k zavádění evropského nařízení. 

Firmy se na změny připravovaly několik let. „Postupně zjednodušujeme konstrukci PET lahví, podporujeme používání čirých materiálů připevněných k uzávěrům,“ přiblížil manažer společnosti Plastipak David Zavadil.

To zjednoduší recyklaci. Evropské nařízení se kromě výrobců obalů dotkne také obchodníků nebo potravinářů. „Musí být prohlášení o shodě s evropskými požadavky. A zároveň, pokud by přišla kontrola, tak musíme být schopni doložit technickou dokumentaci,“ sdělil vedoucí vývoje ze společnosti Sencor Jiří Hájek.

Při balení výrobků zvyšují – podobně jako výrobci lahví – podíl recyklovatelných materiálů. „Další směr je nahrazení polystyrenových výplní recyklovatelným materiálem a potom tím krokem je nahrazení igelitových obalů,“ nastínil Hájek.

Nevíme, co bude platit, zní z průmyslu

Jenže společnosti zatím neví, co přesně bude v příštích letech platit. Unijní požadavky na obaly se budou měnit postupně do roku 2030. „Chybí nám metodiky proveditelnosti tohoto nařízení, takže vlastně máme investovat, ale nevíme podle čeho, neznáme detaily,“ zdůraznila Iva Werbynská z Obalového institutu SYBA.

„Změnit obal, vyvinout nový je práce na dva roky a Evropská komise vydá technický předpis tři měsíce před tím, než technická norma vstoupí v platnost. Je to absolutně nestíhatelné, neřešitelné,“ kritizuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza.

O nápravu žádají Evropskou komisi firmy, profesní organizace a vyjednává i ministerstvo životního prostředí. To chce některé kroky kvůli úsporám sloučit.

„Problém je s implementací. Abych to popsal zcela jednoduše. Máte plastovou lahvičku. Nyní dole máte označení PETu a jeho číslo. To má 12. srpna zmizet, aby se to za šest měsíců vrátilo pomocí označení, jako je například QR kód. Proboha – proč to neuděláme v jedné vlně? Ta jedna vlna stojí 16 miliard,“ prohlásil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

„Rozhodně to přinese zdražení v celém dodavatelském řetězci napříč všemi kategoriemi zboží pro spotřebitele. Od retailu přes automotive až po těžký průmysl,“ míní Werbynská. Podle odhadu obchodníků SOCR by každá změna mohla spotřebitele stát tři koruny. V součtu by pak domácnosti mohly v příštích letech zaplatit až šest tisíc navíc.

Share.