Pokud chce Evropská unie financovat všechny své priority a zachovat výši příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu, potřebuje nové vlastní zdroje. Po skončení neformálního summitu EU na Kypru to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise již dříve hovořila o příjmech z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku.
„Zaprvé, od roku 2028 začne Evropská unie splácet nástroj NextGenerationEU, to je jeden závazek. Zadruhé musíme více investovat do našich takzvaných nových priorit. Těmi jsou evropská konkurenceschopnost, umělá inteligence, obrana, bezpečnost, energetika,“ řekla von der Leyenová novinářům.
NextGenerationEU je program EU, který měl pomoci členským státům zotavit se z dopadů pandemie covidu-19. EU si tyto peníze půjčila na finančních trzích a nyní je musí splácet.
„Třetím důležitým bodem je, že chceme zachovat financování dlouhodobých priorit Evropské unie. Jde o společnou zemědělskou politiku a kohezní politiku. A samozřejmě chceme udržet národní příspěvky pod kontrolou,“ dodala šéfka Komise.
Pokud mají být zachovány všechny čtyři výše zmíněné prvky, existuje podle ní jen jedno řešení: nové vlastní zdroje. „Bez nich je volba jasná. Buď vyšší příspěvky členských států, nebo nižší výdajová kapacita. To jsou jediné možnosti, které existují. Jinými slovy, nižší výdajová kapacita by znamenala méně Evropy přesně ve chvíli, kdy je potřeba více Evropy,“ uvedla von der Leyenová.
Unijní premiéři a prezidenti by měli dát pro projednávání rozpočtu politická vodítka, aby následně mohlo začít vyjednávání mezi Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Konečná dohoda by pak měla být v prosinci letošního roku, aby v roce 2027 mohly být dojednány jednotlivé legislativní akty a rozpočet mohl začít od roku 2028 platit.
Unijní lídři budou muset pracovat na tom, jak sladit naše ambice s potřebnými zdroji a jak financovat dlouhodobé politiky, nové priority, jako je obrana, konkurenceschopnost nebo energetická tranzice, uvedl již před jednáním António Costa.
„Máme kolektivní odpovědnost dosáhnout dohody do konce roku. Je to jediný způsob, jak zajistit, aby náš rozpočet začal platit od roku 2028,“ prohlásil po skončení summitu s tím, že představitele EU čeká ještě hodně práce, ale nálada byla konstruktivní.
Pružnější rozpočet
Evropská komise zveřejnila první návrh sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,8 bilionu eur (43,9 bilionu korun) loni v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes fondy na podporu méně rozvinutých regionů po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Návrh ihned kritizoval Evropský parlament, který se postavili zejména proti národním plánům, tedy návrhu komise na sloučení financí pro zemědělce a regiony, které tvoří zhruba polovinu rozpočtu EU, do jednotných fondů spravovaných 27 vládami. Jde o změnu proti současnému systému, kde hrály klíčovou roli při nakládání s financováním regiony.
Tento návrh na jednu národní obálku se nejspíš již měnit nebude, státy ale požadují, aby částky na společnou zemědělskou politiku a kohezní politiku nebyly menší než doposud. Takový názor zastává i Česko, jež patří do skupiny takzvaných přátel koheze.
Bude to boj, míní o jednání Babiš
Premiér Andrej Babiš (ANO) po páteční schůzce uvedl, že jednání o dlouholetém rozpočtu bude boj. Těžko se podle něj stihne dojednat rozpočet do konce letošního roku, jak chce šéf Evropské rady Costa.
„Evropská komise chce hlavně dodatečné zdroje, 60 miliard eur (přes 1,4 bilionu korun), a samozřejmě málokdo z členských států chce takové dodatečné zdroje platit,“ řekl český premiér. Podle něj bohatší státy nechtějí přispívat více do unijního rozpočtu, zatímco státy, které nyní dostávají z Bruselu víc, než kolik odvádějí, jako Česká republika, nechtějí přijít o transfery.
Babiš zopakoval, že současný návrh unijního rozpočtu odmítá kvůli navrhovanému snížení prostředků pro Českou republiku. S tímto postojem na summitu rovněž vystoupil.
Lídři diskutovali také o velikosti sedmiletého rozpočtu, někteří volali po jeho zvýšení, jiní naopak po snížení. Odlišné názory mají unijní prezidenti a premiéři rovněž na nové vlastní zdroje, tedy nové zdroje pro příjmy do unijního rozpočtu.
Státy přispívají do rozpočtu EU primárně na základě své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem (HND). Komise ale již v létě navrhla pět nových vlastních zdrojů, další nové zdroje přidal nedávno Evropský parlament.
Podle nejmenovaného unijního představitele byla páteční debata otevřená a dobrá. „Bylo důležité ji mít, aby se připravila půda pro předložení prvního jednacího rámce kyperským předsednictvím v červnu a před intenzivní prací na dosažení dohody do konce roku,“ uvedl tento zdroj.
