Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
Uhynulé ryby, sinice a řasy nebo nízká hladina vody – tak v posledním roce vypadá velká část rybníků. „Na rybnících, které mají malé přítoky, nejsou na velkých řekách, dochází k takovému nedostatku vody, že jsou úplně vyschlé,“ potvrdil vodohospodář Rybnikářství Pohořelice Radek Ondra. Vyschl i rybník v Litobratřicích na Znojemsku, přestože loni byl plný vody i kaprů. Rybáři jich z něj vylovili šest tun.
V devítihektarovém rybníku u Suchohrdel u Miroslavi museli rybáři před dvěma týdny předčasně vylovit a přemístit všechny ryby, aby neuhynuly. „Pokud se nezlepší hydrologické podmínky v krajině, tak uvažujeme o zemědělském využití rybníků nějakým osevem plodin,“ řekl Ondra.
Pod rybníkem je větší sucho kvůli výparu
Podle vědců z Výzkumného ústavu vodohospodářského a Masarykovy univerzity se rybníky za poslední desítky let proměnily. Výzkum v rámci čtyřletého projektu Technologické agentury ČR sledoval nejen několik klíčových skupin vodních organismů, mezi něž patří ryby, vodní bezobratlí a řasy, ale analyzoval také to, jak se pod rybníky mění chemické a fyzikální vlastnosti vody. Klíčovou otázkou bylo, zda rybníky v období sucha nadlepšují průtoky ve vysychajících potocích.
„My jsme si původně mysleli, že rybník bude nadlepšovat toky v období sucha, ale je to přesně naopak. Sucho je daleko horší pod rybníkem než na přítoku do rybníka. Kvůli výparu,“ vysvětlil hydrobiolog z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Michal Straka.
Z desetihektarového rybníka se při vysokých teplotách může podle hydrobiologů odpařit až osm litrů vody za sekundu. „Opravdu dochází k velkému zhoršení kvality vody. Je horká, dochází tam k přemnožení vodního květu,“ vysvětlil Straka.
Voda se přehřívá a ubývá v ní kyslík
Voda pak může být kvůli prohřátí v rybníce výrazně chudší na kyslík, jehož dostatečná koncentrace je zásadní pro přežití většiny vodních organismů. Kromě toho vědci pod rybníky naměřili vyšší koncentrace živin, zejména fosforu, který podporuje růst řas a sinic.
Celkově výzkum podle vědců ukázal, že opatření proti suchu musí být mnohem komplexnější a měla by zahrnovat zásahy v celé krajině. Zadržování vody v nádržích, ať už větších, či menších, je pouze řešením následků, nikoli příčiny problému sucha.
Stát připravil další dotaci
Ministerstvo zemědělství už deset let vypisuje dotace na drobné vodní toky a nádrže. Aktuálně vypsalo další výzvu pro obce v objemu 300 milionů korun. Jde už o třetí etapu programu, v předchozích dvou získalo podporu více než 1400 projektů za více než dvě miliardy korun.
Obce mohou peníze použít například na rekonstrukci, výstavbu, obnovu, opravu a odbahnění nerybochovných rybníků a malých vodních nádrží. Cílem je posílit zadržování a akumulaci vody v krajině, zvýšit zásoby užitkové vody pro obce nebo vytvořit zásoby vody pro případ hašení požárů.
S pomocí dotace ministerstva zemědělství chtějí opravit například vodní nádrž v Bohuticích. Kvůli slabému přítoku se v ní voda s každým létem zhoršuje. Oprava má stát zhruba dva miliony korun. V Býkovicích na Blanensku chce vedení obce opravit vodní plochu na návsi. Poté má sloužit jako hasičská nádrž.
„Rozhodli jsme se to podpořit zejména kvůli tomu, že tyto dotační programy jsou velice kladně vnímány ze strany obcí,“ vysvětlil mluvčí ministerstva zemědělství Marek Otava.
Obnovou už prochází rybník v Kotvrdovicích. Na postup prací se přišel podívat i Václav Zouhar, který se v něm jako dítě koupal. „Tam u hráze, tam jsme vždycky skákali šipkou a potápěli se, závodili, kdo dál doplave pod vodou,“ zavzpomínal. Hráz rybníka prosakovala a nádrž nedokázala vodu zadržet. Na obnovu přispěl také kraj.
Další význam vodních nádrží v krajině
„Vodní nádrže jsou významným krajinným prvkem, který pomáhá udržovat lokální mikroklima, stabilní hladinu podzemních vod a je biotopem s rozmanitými živočišnými i rostlinnými druhy. Jsou také významným rekreačním prvkem a vytváří zásobu vody pro období sucha a případné hašení požárů,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.
Řada vodních nádrží v obcích je zanedbaná. „Spousta jich je zanesených sedimenty, je potřeba opravit objekty jako jsou bezpečnostní přelivy, stabilizovat hráze, pakliže prosakují. Je potřeba stabilizovat břehy, pakliže jsou narušené erozí,“ řekl vodohospodář z Atelieru Fontes Tomáš Havlíček.
Obce mohou své žádosti podávat prostřednictvím Jednotného dotačního portálu ministerstva financí. Výzva bude otevřená od 7. září do 7. října nebo do vyčerpání celé částky. Program potrvá do roku 2028.
Vodní plochy zaujímají něco přes dvě procenta celkové rozlohy České republiky. Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu jde o více než 1700 kilometrů čtverečních. Největší podíl vodních ploch je v jižních Čechách, nejmenší v Karlovarském kraji. V Česku je 177 přehrad, více než 1100 přírodních jezer a téměř 1500 umělých jezer, například zatopených lomů nebo pískoven. Nejvíce je rybníků a rybničních sádek – téměř 38 tisíc.