Sjezd sudetských Němců, který se má uskutečnit v Brně, je podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) „otevíráním starých ran“. Podle předsedy ODS Martina Kupky program Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) naopak směřuje ke smíření, které je podle něj potřeba podporovat. Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka uvedl, že jeho strana patrně podpoří sněmovní rezoluci proti konání sjezdu. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel varoval, že by takové usnesení vyslalo špatný diplomatický signál. V Nedělní debatě moderované Martinem Řezníčkem se hosté věnovali také slovníku některých politiků a zastoupení Česka na summitu NATO.

Sjezd sudetských Němců se má konat od 22. do 25. května v Brně. Oznámilo to Sudetoněmecké krajanské sdružení, které zastupuje zájmy Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Vláda ANO, SPD a Motoristů v návrhu usnesení požaduje, aby dolní komora s uspořádáním sjezdu nesouhlasila. Sněmovna debatu zahájila, jednání ale bylo přerušeno do čtvrteční mimořádné schůze.

Havlíček uvedl, že poslanci ANO rezoluci proti konání sjezdu nejspíš podpoří. „Nelíbí se nám to a je to zbytečné,“ řekl s tím, že akci považuje za „otevírání starých ran“. „Vadí nám to, že se bude dělat v Brně, a vadí nám to, že se otevírají staré rány,“ doplnil. „Proč se to nedělá v Regensburgu, proč se to nedělá v Deggendorfu, proč se to nedělá v Passau? Proč se to nedělá třeba v Mnichově?“ ptal se.

Podle Havlíčka jde o velmi citlivé politické téma a pořadatelé by „měli mít dostatek rozumu na to, aby to nedělali u nás“ v Česku.

Sudetské Němce do Brna pozvala organizace Meeting Brno, spolek na podporu kulturní činnosti. Iniciativa organizuje na jižní Moravě mimo jiné takzvaný Pochod smíření, který připomíná odsun německých obyvatel Brna po válce. Samotný sjezd pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení.

Podobně jako Havlíček se vyjádřil i Macinka. Uvedl, že Motoristé budou pravděpodobně hlasovat pro rezoluci proti konání sjezdu. Poznamenal, že kvůli debatě o akci SdL je „Brno v plamenech“. Zároveň ale vyzval lidi, kteří by proti sjezdu přijeli protestovat, aby brali ohled na to, že jeho účastníci „nejsou nejmladší“.

Špatný signál, zní z opozice

Kupka tento postoj označil za pokrytecký. Podle něj politici nejprve téma vyhrotí a „nasvítí“ ho jako konflikt, a poté veřejnost vyzývají ke klidu. „Brno nehoří,“ zdůraznil. Předseda ODS zároveň míní, že politici mají „mosty stavět, ne bourat“. Podle něj je potřeba jasně říct, že „nikdo nezpochybňuje a nerelativizuje hrůzy nacistického Německa“, zároveň je ale nutné podporovat smíření.

Havel kritizoval už samotné projednávání věci ve sněmovně. Podle něj by případné přijetí rezoluce bylo „špatným diplomatickým signálem do Německa“. Koaličním politikům vytkl, že „naskakují Okamurovi na demagogickou linku národoveckých a kulturních válek“. S tím souhlasil i Kupka. „Nikdy to nepřekonáme, pokud si budeme lízat staré rány,“ doplnil Havel.

David Macek z organizace Meeting Brno v týdnu uvedl, že sjezd se uskuteční, i kdyby dolní komora vyzvala k jeho zrušení.

Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že SdL ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce. Z německé strany se na 76. sjezd chystá mimo jiné spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt a bavorský premiér Markus Söder.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. První organizovaný transport odsunutých Němců odjel do americké okupační zóny 25. ledna 1946. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život patnáct až třicet tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.

„Člen vlády není herecká role,“ tepal Macinku Havel

Hosté se v debatě věnovali také slovníku některých členů vlády. Moderátor Řezníček se Macinky ptal mimo jiné na jeho dřívější použití slova „méněcenný“ i na výrazy jako „paraziti“. Řezníček připomněl, že slovo „méněcenný“ se často objevovalo v nacistickém slovníku.

Macinka své vyjadřování hájil. Uvedl, že použití slova „méněcenný“ není „zločinem proti lidskosti“, a označil ho za „milý a neagresivní termín“. Na dotaz, jak vnímá skutečnost, že premiér Andrej Babiš (ANO) označil jeho slovník za problematický, odpověděl, že tento výrok nezaznamenal a že se spolu o jeho vyjádřeních nebavili. Ministr zahraničí zároveň řekl, že v politice díky tomu „není nuda a šeď“.

„Boj proti nudě není to, že budete každého urážet,“ odmítl Macinkovu poznámku Kupka.

Macinkovu obhajobu odmítl i Havel. „Člen vlády není herecká role,“ řekl. Podle něj se člen kabinetu nemůže od svých výroků distancovat tím, že je vydává za součást politického stylu nebo vystupování. Dodal, že jej Macinkova pojetí politiky spíše „děsí“.

Podle Havlíčka je potřeba hledat hranici toho, co je ještě přijatelné. „To, že je někdo drzý, neznamená, že je neschopný a nekompetentní,“ míní. Připustil však, že jemu osobně některé výroky vadí. Dodal ale, že si to politici vládní strany případně vyříkávají mimo kamery.

Macinka odmítl, že by spor o summit NATO byl pomstou

Hosté se věnovali také dlouhodobému sporu o zastupování Česka na summitu NATO mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem. O tom, kdo se červencového summitu Aliance v Ankaře zúčastní, má vláda rozhodnout v červnu.

Macinka odmítl, že by případná neúčast prezidenta Petra Pavla byla pomstou vlády. „Není to pomsta, je to o tom, že někdo má v naší zemi dominantní vliv na politiku, na tvořenou politiku, na exekutivu, což prezident není,“ uvedl Macinka. „U toho jednání je jen jedna židle a zbytek je delegace,“ dodal.

Havlíček Macinkův postoj podpořil. Také zdůraznil, že zahraniční politiku určuje vláda, která podle něj rozhoduje i o složení delegace. Pokud by spor musel řešit ústavní soud, považoval by to Havlíček za jednoznačné selhání. „Lidé si volí politiky proto, aby se byli schopni domluvit,“ řekl. Zároveň dodal, že by vláda případný nález respektovala.

Předseda opoziční ODS Kupka označil spor o účast na summitu na „úplně nesmyslný“, zemi podle něj nepřináší vůbec nic kromě negativních dopadů. „Přirozeně by tam měl (prezident) jet,“ uvedl. Argumentoval tím, že z dvaceti summitů se prezident účastnil devatenácti a jen v jednom případě se kvůli nemoci nechal zastoupit. Macinkův postoj naproti tomu pokládá za pomstu.

Podle Havla jde o pomstu vlády a „dětinský vrtoch války o Filipa Turka“. I on argumentoval tím, kolikrát vedla delegaci na summit NATO přímo hlava státu. Připomněl, že Pavel má jako bývalý předseda vojenského výboru NATO v Alianci autoritu, která by podle něj mohla být pro Česko užitečná, zvlášť v době komplikovaných vztahů s USA.

Share.