V opavském Domě umění vystavují sochy a reliéfy, které bývaly k vidění ve veřejném prostoru Moravskoslezského kraje za období socialismu. Na výstavu nazvanou Střelci na královnu se vešlo sedmdesát děl.
Dějiny socialistického Československa dokládají díla od budovatelských soch přes umění uvolněných šedesátých let až po období normalizace. Podle kurátora Martina Pavlíčka bylo z dobové tvorby nejvýše pět procent silně politicky prvoplánových.
Vystavené svědky doby kurátoři vytáhli z depozitářů muzeí a galerií, ale také ze skladu komunálních služeb v Novém Jičíně. Právě tam je léta schovaná nadživotní figura sochaře Jiřího Babíčka Vítězství. Stejný umělec je autorem reliéfu Střelci na královnu, který dal výstavě jméno. „Zdobil stěnu ostravského Tuzexu v centru města,“ připomněl Pavlíček.
Další skulptura zase ukazuje, jak se ostravskému sochaři Vladislavu Gajdovi podařilo naplnit zadání, aby zobrazil socialistického člověka budoucnosti. „Nakonec odevzdal komisi v podstatě něco jiného – sochu dívky s aktovkou a květy,“ doplnil kurátor.
Dřevěné reliéfy Jindřicha Wielguse vytvořené pro rehabilitační ústav v Hrabyni byly zachráněny v momentě, kdy je traktor vezl na skládku. Po jiných realizacích ovšem zbyly jen návrhy. Pouze na nich si návštěvníci mohou prohlédnout dva modely od grafika Svatoslava Böhma. „Jsou to jeho alternativní návrhy pro výzdobu početní budovy v Opavě na Husově ulici, kde byly v osmdesátých letech počítače,“ upřesnil Pavlíček.
Sedící dívka Vladimíra Kýna měla původně sedět na sídlišti v opavských Kateřinkách. Protože jsou ale blízko polských hranic, obávali se tehdy komunističtí představitelé města, že by sochu lidé překřtili na Pokus o emigraci, a tak Sedící dívku umístili jinam.
Na svém místě zůstává Utíkající dívka Kurta Gebauera. Návštěvník může originál stojící před Domem umění srovnat na výstavě s jeho modelem.