Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.
Na úvod obě ředitelky veřejnoprávních médií uvedly, že aktuální vývoj ohledně těch tuzemských sledují velmi pečlivě, protože se podle nich jedná o zásadní věc.
„Myslím si, že tento trend je v Evropě obecný. To znamená, že roste tlak na veřejnoprávní média, což je opravdu znepokojivé,“ řekla Garbačiauskaité-Budrienéová, podle níž jsou právě tato média pilířem demokracie. S tím souhlasí i Benköová, která doplňuje, že situace v jednotlivých zemích má celoevropský dopad.
Podle šéfky LRT se politici často inspirují navzájem. „Všichni se učí z USA a od prezidenta (Donalda) Trumpa, učí se jeden od druhého. (…) Naši politici se vlastně inspirovali u vlády (Viktora) Orbána v Maďarsku.“
Obě ředitelky se rovněž shodly na tom, že v době škrtů a digitální transformace je potřeba, aby se média veřejné služby měnila a přizpůsobovala se divákovi. „Jejich největší chybou by bylo neměnit se,“ myslí si Benköová. Je důležité mít silné domácí poskytovatele a ne se spoléhat pouze na globální obsah z Číny či USA, doplňuje.
„Měli bychom být kritizováni“
„Určitě bychom měli být kritizováni, protože nás platí občané a ti mají právo vědět, co financují,“ říká šéfka švédského rozhlasu k odpovědnosti veřejnoprávních médií. Rozlišuje však mezi relevantní kritikou a snahou politiků zasáhnout do redakční autonomie, což je podle ní něco zcela odlišného.
S podobnými tlaky na nezávislost má podle Garbačiauskaité-Budrienéové čerstvé zkušenosti právě litevská LRT. Vláda se na veřejnoprávní médium snažila tlačit skrze financování, změny v procesu odvolávání generálního ředitele či skrze dozorčí radu, která na rozdíl od švédského modelu podléhá politizaci, vyjmenovává.
Mezi první náznaky, že médium přichází o svou nezávislost, patří podle ní to, že z instituce odcházejí investigativní novináři. „Diváci najednou neslyší kritiku vlády,“ uvádí příklad. „Když patříte státu, tak jste hlásnou troubou vlády, která je u moci. Pokud jste veřejnou službou, tak sloužíte veřejnosti,“ doplňuje Benköová.
Podle ní je nezbytné mít dlouhodobé a nezávislé financování. Média zároveň musí být vůči veřejnosti i politikům transparentní a vysvětlovat, k čemu jsou prostředky využívány, zdůrazňuje s tím, že „když hovoříme pouze o těch celkových částkách, tak nikdo vlastně neví, na co jsou peníze použity“.
„Neříkáme vám, co si myslet a dělat. Vy se rozhodujete sami“
Ředitelky se rovněž shodují v tom, že role veřejnoprávních médií je i v dnešním světě nepostradatelná, a to především v dobách krize. Skutečně funkční demokracie potřebuje informované lidi, kteří se mohou informovaně rozhodovat, je přesvědčená Benköová.
K tomu je nezbytná důvěra v média veřejné služby, dodává šéfka LRT. Naše instituce poskytuje množství zpráv či debat, které komerční média nedodávají, dodala s tím, že kromě „neustálého zpravodajství poskytujeme kulturní obsah či obsah pro menšiny a jejich jazyky“. „Jsme takovým uzlem pro řešení dezinformací,“ míní mediální manažerka.
Podle Benköové se přínos médií veřejné služby výrazně ukázal po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. V době konfliktů je potřeba, aby nejvyšší představitelé mohli efektivně komunikovat s občany. „Podle mě jsou veřejnoprávní média páteří i civilní obrany země,“ uzavírá.
